Hlavní obsah
Dobrodružství s technikou na českobudějovickém výstavišti. Foto: Petr Pokorný

Do výchovy mladých techniků jsou strojírenské firmy ochotny investovat

Do výchovy mladých techniků na středních školách a odborných učilištích jsou jihočeské firmy ochotny investovat. Chtějí ovšem záruky, že se jim prostředky vložené do moderního vybavení škol „vrátí“ tím, že absolventi nastoupí do jejich provozů.

Dobrodružství s technikou na českobudějovickém výstavišti. Foto: Petr Pokorný
Do výchovy mladých techniků jsou strojírenské firmy ochotny investovat

Zaznělo to při jednání jihočeské hejtmanky Ivany Stráské s vedením českobudějovické strojírenské společnosti Groz Beckert Czech a zástupců Odborového svazu KOVO.

„Systém technického vzdělávaní se částečně vrací před rok 1989, kdy náboráři hledali budoucí pracovníky už v posledních ročnících základních škol. Pokud dnes chtějí firmy čelit personální krizi, musejí postupovat stejně,“ konstatoval jihočeský zmocněnec OS KOVO Jan Švec.

Nedostatek technicky vzdělaných odborníků na trhu práce lze podle hejtmanky řešit jedině společným postupem škol, kraje, státu, odborů a zaměstnavatelů, který bude motivovat mladé lidi i jejich rodiče k zájmu o technické obory. Za nezbytný krok označila reformu systému školství.

Školy těžce hledají žáky

Spolupráce škol a firem se prohlubuje. A tato vynucená, ale logická, závislost ještě zesílí. „Technické střední školy a učiliště obtížně hledají v přesycené nabídce tuzemského vzdělávacího systému žáky a průmyslové podniky hledají stejně zoufale potřebné kvalifikované pracovníky,“ zdůraznil Švec.

Všespasitelná nejsou ani již zcela běžná stipendia. „V každém z našich tří závodů spolupracujeme s nějakou střední školou. V budějovickém závodě je to SOŠ Velešín, kde máme nastavený zajímavý stipendijní program pro žáky vybraných maturitních i učebních oborů,“ uvedl jednatel společnosti Groz-Beckert Czech Marek Kubuš.

Stipendijní program spočívá v tom, že firma uzavře se zájemcem smlouvu a po úspěšném ukončení studia k ní nastoupí žák již jako zaměstnanec. Jeden rok vyplácení stipendia znamená jeden rok ve firmě. „Žákům, kteří se nechtějí smluvně vázat, nabízíme možnost absolvování povinné praxe přímo v našem výrobním provozu. Za každou hodinu praxe nabízíme odměnu ve výši 75 až 100 korun, takže zájem je značný jak o stipendijní program, tak o praxi,“ poznamenal Kubuš.

„Problémem je nedostatek praktické výuky a nesoulad mezi učebními plány a skutečnými potřebami firem. Čtrnáct dní v roce, které stráví žák u nás, je zcela nedostačující,“ řekl vedoucí personálního oddělení Groz-Beckert Czech Jindřich Kubíček.

Zástupci firmy se s hejtmankou shodli na nutnosti změn ve školství, přičemž upozornili na fungující systém duálního vzdělávání v sousedním Německu. „Výsledkem nesrovnatelně většího podílu praxe je nepřehlédnutelná, radikálně rozdílná úroveň připravenosti absolventů technických škol u nás a v Německu,“ dodal Kubíček.

Školy argumentují, že nemají dostatek prostředků na nákup potřebného technického vybavení, strojů, počítačů apod. „Jsem přesvědčen, že bychom byli schopni do tohoto vybavení investovat. Samozřejmě bychom ale chtěli určité záruky, že potom alespoň někteří žáci těchto škol nastoupí po ukončení studia k nám,“ podotkl Marek Kubuš.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků