Hlavní obsah
jako z perníku Foto: Vratislav Konečný

Do malovaných Čičman rád jezdil i Karel Kryl

Bratříčku, nevzlykej, tu znělo mockrát. Obklopeni byli Strážovskými vrchy, kde se bílá oblaka setkávají s šedou bělí vápencových skal, lesní smaragdová zeleň přechází v hráškově travní pažit. V kostele malovaných Čičman, nádherné dědiny takřka perníkových chalup, se nesly i jiné Krylovy melodie.

jako z perníku Foto: Vratislav Konečný
Do malovaných Čičman rád jezdil i Karel Kryl

Kryl do vesnice jezdil počátkem 90. let minulého století za farářem Viktorem Zboranem. Barokní kostel Nalezení svatého Kříže přijímal nejen slovo boží, ale i buřičské Krylovy texty. Nahoře si to přebrali, na zemi to souznělo v jedno. Po bouřlivákovi tu zbyla památka. Když opravovali hřbitovní zeď, vyryli do ní Krylovo jméno.

Čičmany jsou roztahanou dědinou, zachovaných starých, tradičních domů je tu dost, i když ves vyhořela v letech 1909 a 1922. Většina obydlí včetně mlýnů lehla popelem. Postižené rodiny ale dostaly peníze na obnovu s tím, že se na zdech musí objevit tradiční místní kresba. V minulém století se také Čičmanští stěhovali za prací, kdysi tu bydlelo asi 1500 lidí, nyní kolem tří stovek, vydělávají především na turistice.

Jurkovič obdivoval dřevěnou krásu, inspirovala ho

O propagaci se obce postaral přední slovenský architekt Dušan Jurkovič, který předvedl čičmanské hospodářství na v Národopisné výstavě v Praze v roce 1895. Jedno ze stavení pracně přivezli v roce 1937 do pražského Národního muzea, tam ale shořelo.

Viděl jsem na Slovensku řadu dřevěných dědin, tedy zčásti dřevěných, většinou se ale jedná o málo zdobné domy, kde funkčnost převažuje nad estetikou. Ale nikde nenajdete temně hnědé dřevo pokryté ornamenty jako velikonoční vejce. Malovalo se vápnem.

Cziczmany jsou poprvé zmíněny roku 1272. Co má jméno znamenat se neví, snad to má základ indoevropský, při transmutaci do staroslovenštiny to mělo znamenat usedlost na kopcích.

Čičmanský  kroj z bílého pláta s množství výšivek a ornamentů a červeným vlněným pásem u žen je snad známkou dávné domoviny. Předkové sem přišli z Balkánu, což by odpovídalo i jejich stylu života. Horalové, je to nejvýše položená obec okresu Žiliny na konci Rajecké doliny, byli pastevci, živily je ovce, skvělá brynza výroba plstěných papučí.

Procházíte hlavní uličkou, s bočními větvemi a obdivujete tu vypiplanou nádheru. Muzeum řemesel a tradic najdete ve dvou domech, kromě interiéru je tu i ukázka lidových zvyků, včetně maškar na masopust – fašiank.

Čičmaský vzor nesli na oděvech i účastníci slovenské výpravy na LOH v Londýně. Pobavil mě komentátor, který k tomu dodal, že je to výšivka z málo známé dědiny. Horalé by mu za to měli dát sukovici, to že to nezná on, je vizitkou nepřipravenosti.

Z Čičman je pár kilometrů do Rajecké Lesné, kde vystavují jedinečný dřevěný panoramatický betlém. Nevynechejte ho, kde uvidíte parník, a jesličky na jednom místě.  Přes Fačkovské sedlo se dostanete do Bojnic.   

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků