Hlavní obsah

Do korun stromů za tajemstvím druhového bohatství naší planety

Novinky, Beáta Kapošváry

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Znalost počtu druhů organismů na planetě je jednou z největších výzev biologie. Již od 18. století se vědci snaží odhadnout, kolik druhů organismů obývá naši planetu. U velké části takových odhadů přitom sehrává klíčovou úlohu hmyz, který představuje bezmála 70 procent dosud známých druhů.

Foto: Katedra biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty OU.

Housenka martináče hrušňového.

Článek

Z tohoto počtu druhů hmyzu je polovina druhů herbivorních, což jsou druhy zaměřené na rostlinnou potravu. Zdá se tedy, že jestliže dokážeme stanovit počet hmyzích herbivorů, pak bychom mohli zpřesnit dosavadní odhady počtu druhů organismů na planetě. Zákonitosti rozmístění druhového bohatství herbivorů na Zemi jsou však dost komplikované.

Na jejich odhalení pracuje již od roku 1999 tým entomologů katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity ve spolupráci s Entomologickým ústavem Akademie věd České republiky. Za toto období učinili řadu zásadních objevů, které se jim podařilo publikovat v nejprestižnějších světových časopisech jako je Nature nebo Science. 

V roce 2013 se jim podařilo ve spolupráci s Environmentálním centrem Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity učinit další zásadní krok. Jako jeden z mála týmů na světě se pustili do studia hmyzu v korunách stromů a to zcela originálním způsobem: pomocí vysokozdvižné plošiny, která umožní sbírat ve výšce až 40 metrů.

„Na rozdíl od jiných metod je možné získat nejen hmyz žijící volně na listech, ale také sbírat druhy, které vytvářejí hálky nebo tzv. miny, což jsou pobytové stopy hmyzu v přírodě. V loňském roce bylo takto "osbíráno" v průběhu čtyř týdnů 30 stromů v lužním lese na jižní Moravě, zkontrolováno více než 400 tisíc listů, ze kterých byly nasbírány tisíce kusů hmyzu,” přiblížil výsledky dosavadního výzkumu doc. Pavel Drozd, vedoucí katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

V roce 2014 bude tento unikátní výzkum v korunách stromů pokračovat díky nově získanému grantu "Proč mají tropické lesy více druhů hmyzích herbivorů a parazitoidů než lesy mírného pásma?" již pod hlavičkou nově vzniklé „Laboratoře potravních strategií hmyzu“, která funguje na katedře biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Výsledky budou srovnatelné s některými výzkumy v tropickém deštném lese, například s projektem Akademie věd České republiky na Papui-Nové Guineji, i v mírném pásmu a umožní tedy upřesnit znalosti o evoluci druhového bohatství hmyzu naší planety. Výzkum přinese také informace o rozmístění škůdců a jejich přirozených nepřátel v lese a měl by tedy pomoci i odborníkům na biologickou ochranu lesů. 

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám