Hlavní obsah
Palladium země české - detail obrazu Blahoslavený Podiven ukrývá Palladium od Jana Václava Spitzera Foto: Patrik Pařízek

Do Berouna za barokními poklady

Víte, kde se v Berouně nachází ojedinělý oltář, proč dostala Plzeňská brána barokní podobu nebo kde bylo v 18. století ukrýváno Palladium země české? Na tyto a další otázky jsme pro zájemce o návštěvu uvedeného středočeského města přichystali odpovědi.

Palladium země české - detail obrazu Blahoslavený Podiven ukrývá Palladium od Jana Václava Spitzera Foto: Patrik Pařízek
Do Berouna za barokními poklady

Jednou z možností, kterou Beroun nabízí, je návštěva barokně zaměřených výstav v Jenštejnském domě. Zpestřit si ji ovšem můžete i poznáním dalších památek nacházejících se v Berouně i blízkém okolí. Připravili jsme pro vás několik tipů pro procházky a výlety.

Jenštejnský dům (Husovo nám. 87, Beroun) je nejstarší historicky doložený dům. Pochází z počátku 17. století, kdy jej po velkém požáru města nechal postavit  Jindřich Čížek z Jenštejna. Ozdobou fasády je renesanční portál z červeného mramoru a barokní štít.

V muzeu se můžete těšit na výstavu: Jan Václav Spitzer (1711 – 1773) – 300 let malíře pozdního baroka. Nechte se unést barokem a ponořte se do příběhů, které jednotlivé obrazy vypráví. Spitzerovo dílo bylo odedávna považováno za přístupné a srozumitelné. Nevěříte? Přesvědčte se o tom do 19. února. Prohlédnout si můžete také dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Barbory a Panny Marie Immaculaty, které výstavu doplňují. Více na webu muzea.

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého (Husovo náměstí, Beroun) se na Husovo náměstí vrátila v roce 2004. Je dílem místního kameníka Jana Slezáka, repliku sochy, jejíž originál z r. 1729 vystavuje Muzeum Českého krasu, vytvořil akademický sochaře Petr Vitvar.

Plzeňská brána (Husovo náměstí, Beroun) je patrně nejstarší částí městského opevnění, svou gotickou podobu si však nedochovala. Po ničivém požáru v roce 1735 byla barokně opravena.

Kostel Zvěstování Panny Marie (Tovární, Beroun) je často nazýván Zábranský podle toho, že byl postaven za branami města. Vznikl v roce 1528 za času moru společně se hřbitovem. Původně pozdně gotický kostel byl však v průběhu třicetileté války zpustošen a časem zchátral natolik, že musel být zbourán, a v letech 1739 - 1744 byl postaven znova v barokní podobě. V interiéru zaujme netypický hlavní oltář z roku 1744, který nezdobí barokní obraz, ale pouze sochařská výzdoba od pražského řezbáře Ferdinanda Ublakera.

Kostel sv. Jakuba Většího (Seydlovo náměstí) vznikl patrně ve 13. století současně s městem a až do 16. století byl obklopen hřbitovem. V polovině 17. století byla přistavěna barokní zvonice.

Budova děkanství římskokatolické farnosti (Seydlovo náměstí) patří také mezi barokní památky. Stavba s pětiosým průčelím, členěná římsami a osazená okny se srdčitými mřížemi, nahradila na počátku 18. století původní gotickou faru. Za tzv. "bramborové" války (1778) zde bylo ukrýváno Palladium země české.

Poslední památkou lákající k návštěvě je Kaple sv. Václava (Městský hřbitov, Beroun), která je dne využívána jako obřadní síň.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků