Hlavní obsah

Divoké koně možná časem potkáme i u nás 

Novinky, Leona Roháčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Divocí koně, kteří byli po tisíce let součástí české přírody, se připravují na návrat. Ten je cílem mezinárodního projektu, na kterém spolupracuje Česká krajina. Projekty zaměřené na návrat koní a dalších kopytníků, jsou nejefektivnější cestou, jak cenné ekosystémy zachránit a udržovat.

Foto: Tauros Foundation

Exmoorský pony

Článek

Divocí koně byli v Evropě v minulých staletích vyhubeni. „Jejich geny však přežily v některých primitivních plemenech koní,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.  

Zpětným křížením zvířat, která si uchovala největší část genetické výbavy divokých koní, lze podle odborníků získat jedince, která budou odpovídat původním divokým koním vzhledem, velikostí, zbarvení, chováním i nenáročností na pastviny.

Projekt bude pracovat se dvěma primitivními plemeny, která mají blízko k původním divokým koním. Jedním z nich je karpatský Hucul, mající velmi blízko k původnímu lesnímu divokému koni. Druhým je Exmoor pony pocházející z britských ostrovů, kde toto plemene od konce doby ledové téměř nedoznalo změn.

Společnost Česká krajina spolupracuje na projektu s vybranými chovateli huculských koní z České republiky a s nizozemskou Tauros Foundation, která má dlouholeté zkušenosti s chovem exmoorských pony. Odborníci z této organizace se intenzivně zabývají hledáním nevhodnějších plemen pro zpětné šlechtění evropského divokého koně. 

"Právě Exmoor pony je nejbližším příbuzným divokých koní, kterého máme. Vyplývá to z výzkumu nálezů kostí, zubů, rozborů DNA i historických dokumentů,“ uvedl Henri Kerkdijk z Tauros Foundation. Huculští koně chovaní v České republice mají řadu genů původních lesních divokých koní. Ale v rámci záchrany plemene byli kříženi například s Haflingem, Norikem nebo Fjordem. 

V prvních letech budou zvířata chována v rozsáhlých ohradách. Pro další chov budou vybíráni jedinci, kteří mají nejvíce divokých znaků. Na adaptaci obou plemen bude záležet, se kterým se bude dále pracovat v rámci projektu v České republice. Dlouhodobým cílem je získat koně, kteří jsou maximálně podobní původním stádům obývajícím Evropu.

Projekt je naplánován na patnáct až dvacet let.

Exmoorský pony 

Je jedním z mála původně divokých koní a nejstarším plemenem v Británii, kde žije už od doby bronzové. I teď se tito poníci toulají po blatech Exmoor v jihozápadní Anglii, podle kterých dostali své jméno. Tyto poníky využívali už Keltové jako soumary.

První zmínku o nich nalezneme v Knize posledního soudu z roku 1085. Roku 1921 byla založena Exmoor Pony Society, která si dala za úkol podporu a zlepšení chovu poníků. Jsou to houževnatí a inteligentní poníci, odolní proti nemocem. Exmoorové vynikají ve skocích.

Huculský kůň

Je malé houževnaté plemeno koně, chované původně především v Karpatech, které jméno získalo podle etnika rusínských horalů Huculů. Je možné, že vznikl přímo z tarpana lesního již v některém z období pleistocénu. Původní využití tohoto koně bylo v zemědělství a v zápřahu. Hucul je dlouhověký, skromný, velmi odolný a dokonale přizpůsobený drsným horským podmínkám. 

Po první a druhé světové válce se ocitl na pokraji vyhynutí. Roku 1972 byl založen Hucul klub v osadě Zmrzlík u Prahy, dnes žije v České republice více než polovina světové populace huculských koní.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám