Článek
Šestapadesátiletý Antonín Černota pracoval celý život jako zedník. Špachtli a cement musel ale před několika lety vyměnit za domácí papuče. To když ho poprvé začalo mimo jiné zlobit srdíčko nepravidelným bušením v síních. Nebylo zbytí, musel na operační sál, kde mu lékaři provedli katetrizační zákrok (tzv. katetrizační ablaci paroxysmální fibrilace síní), který nepravidelné bušení srdce odstranil.
Vše se zdálo být v pořádku, a tak se mohl mladý důchodce věnovat opět své zahrádce a králíkům. Před dvěma lety se však dostavily další zdravotní potíže. „Špatně se mi dýchalo, začal jsem se opět zadýchávat při sebemenším namáhavém pohybu. Někdy jsem měl pocit, že se nemůžu vůbec nadechnout,“ vysvětluje Antonín Černota. Obtíže se natolik stupňovaly, že mu časem k dýchání musela stačit pouze jedna plíce.
„Zákrok, který jsme před šesti lety u pana Černoty provedli, je bohužel ve vzácných případech spojen se zúžením plicních žil, protože po ablaci dochází ke zvětšení růstu vazivové tkáně, respektive jizvy rostoucí dovnitř plicní žíly. Pacient tak trpí dušností, plíce omezeně okysličuje krev a v některých případech to může vést až k tomu, že pacient efektivně dýchá pouze jednou plící. To se stalo i u pana Černoty, u kterého se potíže postupně stupňovaly,“ objasnil lékař pana Černoty a kardiolog Nemocnice Podlesí MUDr. Jan Chovančík.
Za běžných okolností by pana Černotu čekala náročná operace. Tentokrát se ale rozhodli kardiologové Nemocnice Podlesí rozšířit zúženou plicní žílu pacientovi bez nutnosti chirurgického zákroku pomocí speciální katetrizační metody. Do těla pacienta vsunuli dlouhé tenké ohebné trubičky, takzvané katetry, pomocí kterých provedli pacientovi punkci síňové přepážky. Z žilního systému se pak dostali za pomocí katetru do levé síně, kde našli místo vyústění plicní žíly.
„Po nasondování příslušných plicních žil jsme provedli nástřik rentgenovou kontrastní látkou, abychom získali přesné zobrazení postiženého úseku plicní žíly. Za pomocí angiografie jsme zúžené místo roztáhli balonkem, podobně jako se tento zákrok provádí na srdci. Nafouknutím balonku a zavedením stentu se v místě zúžení či ucpání tepny tomuto místu navrátí původní rozměry,“ vysvětlil kardiolog Nemocnice Podlesí MUDr. Jaroslav Januška s tím, že pohyb katetrů po těle probíhal po celou dobu pod kontrolou rentgenu a jícnové echokardiografie.
Zákrok provedli lékaři Nemocnice Podlesí jako první na Moravě. Složitý byl pro ně zejména v tom, že se žilní systém „chová“ odlišně než jsou lékaři zvyklí u jiných zákroků na srdci. Oproti těm zde totiž pracují lékaři s většími cévami a musí tak používat i větší stenty.
„Díky zákroku došlo k obnovení návratu okysličené krve z části plicního laloku do levé síně. Tím se zlepšila dušnost pana Černoty a s tím spojená tolerance námahy. Navíc jsme zmenšili riziko vykašlávání krve i riziko plicních infekcí,“ doplnil doktor Januška.