Hlavní obsah
Svátek sv. Martina je jeden z nejoblíbenějších českých gastronomických svátků, kdy se má jíst dobře vykrmená a upečená „Svatomartinská husa". Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Den svatého Martina je jeden z nejoblíbenějších českých gastronomických svátků

Svátek sv. Martina (11. listopad) se v tuzemsku slaví jako počátek zimy. Den svatého Martina byl jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly posvícenskou svatomartinskou husu, martinské rohlíky nebo podkovy. Připomeňme si naše staré české zvyky a tradice.

Svátek sv. Martina je jeden z nejoblíbenějších českých gastronomických svátků, kdy se má jíst dobře vykrmená a upečená „Svatomartinská husa". Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková
Den svatého Martina je jeden z nejoblíbenějších českých gastronomických svátků

Kdo byl svatý Martin

Svatý Martin (316–397) byl římský voják, poustevník a biskup v Tours. V římskokatolické církvi je brán jako jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších svatých a patří mezi první nemučedníky, které církev označila za svaté. Je zakladatel prvních klášterů ve Francii.

Martin Tourský se narodil roku 316 jako syn pohanského římského důstojníka v provincii Panonie (dnešní Maďarsko). V patnácti letech byl proti své vůli přijat k císařskému jezdectvu.

Martin byl jiný než ostatní vojáci, což dokazuje symbolický čin, díky němuž se stal tak známý. Došlo k němu v Amiensu u jedné z městských bran v roce 338 za jednoho mrazivého zimního večera. Martin se tudy na koni vracel do vojenského tábora. U brány ho oslovil polooděný žebrák a prosil o almužnu. Protože u sebe Martin neměl ani peníze, ani jídlo, vzal svůj důstojnický plášť a rozdělil ho svým mečem napůl. Polovinu pak hodil žebrákovi třesoucímu se zimou, aby se zahřál.

Legenda dále vypráví, že následující noci se mu zjevil Kristus, oděný právě do poloviny jeho pláště. A uslyšel, jak Ježíš říká andělům: „Tímto pláštěm mě oděl Martin, který je teprve na cestě ke křtu.”

Po těchto událostech se Martin nechal pokřtít a vzdal se služby v armádě. Deset let žil jako poustevník. Roku 372 přijal Martin biskupský stolec v Tours. I po jmenování biskupem žil nadále jako mnich ve své chatrči. Z této poustevny pak vznikl významný klášter Marmoutier.

Kromě legend o jeho zázracích po celé zemi najdeme spoustu měst a kostelů, které jsou pojmenovány po něm. Martin zemřel 8. listopadu 397 v Candes u Tours ve věku 81 let na jedné ze svých misijních cest. Pohřeb se konal 11. listopadu, proto tento svátek.

Sv. Martin je patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů. Nejčastěji bývá zobrazen na koni s půlkou pláště a žebrákem.

Svatomartinská husa a pečivo

Ke svátku sv. Martina neodmyslitelně patřila a dodnes patří dobře vykrmená a upečená „Svatomartinská husa". Původ spojitosti mezi sv. Martinem a husou můžeme nalézt ve dvou legendách. Ta prvá praví, že husy Martina při kázání tolik rušily, že nyní pykají na svatomartinském pekáči. Druhá legenda praví, že se svatý Martin před svou volbou biskupem ze skromnosti skrýval v husníku, ale husy ho svým kejháním prozradily. Každopádně husa patřila k nejhlavnějším pokrmům.

Neméně známé bylo i svatomartinské pečivo.

Kromě hus bylo obvyklým jídlem na tento svátek svatomartinské pečivo – rohlíky, rohy nebo podkovy svatého Martina. Martinskými rohlíky podarovávala děvčata své milé. Velkým rohlíkem plněným mákem býval podarován ze služby odcházející čeledín nebo děvečka.

Pranostiky našich babiček napoví 

Svatý Martin přijede na bílém koni a zabílí svět.

Na svatého Martina bývá dobrá peřina.

Na svatého Martina se poprvé pije víno sklizené při posledním vinobraní.

Dnem svatého Martina, u nás zima začíná.

Na svatého Martina, kouřívá se z komína.

(Zdroj: Knižní archiv České tradice, Velký pranostikon – Zdeněk Vašků)

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků