Hlavní obsah
Pěchotní srub Polom je chráněn překážkami a řopíkem Foto: Martin Vlasák

Dělostřelecká tvrz Stachelberg: obr, který měl hlídat republiku před německým útokem

Kanóny z otočné věže vypálily granáty na postupující německé kolony v prostoru Petříkovic. Vzplály tanky a obrněná vozidla. Miny z tvrzových minometů dopadly na rozvinující se pěchotu a donutily ji k ústupu. Mířiči upravili náměr a čekali na další povely. Fikce, která měla reálný základ.

Pěchotní srub Polom je chráněn překážkami a řopíkem Foto: Martin Vlasák
Dělostřelecká tvrz Stachelberg: obr, který měl hlídat republiku před německým útokem

Tvrz Stachelberg u Žacléře, někdy nazývaná podle nedaleké obce Babí nebo Ježová hora, měla být po dokončení nejsilnější tvrzí pohraničního opevnění.

Přehoupnete se silnicí z Trutnova do Žacléře do sedélka, jež je východiskem na Rýchory, k pevnosti vás zavede naučná stezka začínající za řopíkem, u něhož stojí symbolicky boží muka. Půjdete lesem asi 800 metrů podle nedostavěných i zbudovaných lehkých objektů.

Nadšenci z Občanského sdružení Stachelberg, kteří tvrz spravují a pečuji o ni, zde nechali tisíce hodin práce na vybudování okopů, záseků, postavení rozsocháčů, ježků a samozřejmě na samotné tvrzi.

Stojí útočníkům v cestě

Sestupujete k pěchotnímu srubu podle řopíku a překážek vzrostlým lesem, z cesty je výhled na daleké předpolí, na Polsko, kdysi Prusko. Zemskou branou, Libavským sedlem mezi Krkonošemi a Vraními horami, se hnala vojska po staletí. Ať již husité při loupežných "spanilých" jízdách do Slezska, tak armádní sbory při válce prusko-rakouské v roce 1868.

Tudy se měly vklínit německé svazy wehrmachtu ze severu s rozvinutím na Trutnov, Dvůr Králové a do nitra Čech.

Rozsáhlé podzemí

Stachelberg zůstal jako jeden z mála, po zaplavení podzemí, téměř v originální podobě z roku 1938. Jako jediní v ČR nabízíme návštěvníkům vstup do rozestavěného podzemí, kde jsou vidět postupy ražeb a betonáží. Během hodinové prohlídky se dozvíte, jak se tento komplex stavěl. V současné době máme prohlídkový okruh dlouhý asi 800 metrů, připravujeme rozšíření prohlídkové trasy a vybudování nového vstupu pro návštěvníky. Realizace tohoto projektu záleží na tom, jestli se nám podaří získat grant z fondů EU,” říká Martin Vlasák ze Sdružení.

„V podzemí se věnujeme hlavně zabezpečení prohlídkové trasy a jejímu zlepšování. V současné době také v těsné blízkosti muzea vyrůstá 25 metrů vysoká dřevěná rozhledna, která bude dokončena v říjnu a stane se tak hlavním lákadlem na příští sezonu,“ dodal Vlasák.

Betonový obr s jedním srubem

Stachelberg začali stavět v říjnu 1937, stavba měla trvat 24 měsíců. Tvrz měla zahrnovat 4 pěchotní sruby, 2 dělostřelecké, 2 otočné dělostřelecké věže a 2 minometné. K tomu vchodový objekt a dělostřeleckou pozorovatelnu.

Minometné věže ale nebyly ani ve stádiu projektového zadání. Přitom právě minomety ráže 12 cm měly způsobit nepříteli na přístupech ztráty, mohly postřelovat hluboká krkonošská údolí. Dostřel měl být 7500 metrů.

Při optimální variantě měla děla, 10 houfnic vz. 38, chránit izolované sruby podporované lehkými objekty. Ty najdete například na Rýchorách, táhnou se po hřebeni Krkonoš až k Jizerkám.

Další tvrzí, jen v projektu, měla být Poustka. Dalšími zbraněmi měly být protitankové 4,7 cm kanóny vz. 36. Posádka 778 mužů, plus 2 roty pěchoty pro povrchový boj, měli odolávat v obklíčení až 2 měsíce.

Vybetonován je pouze pěchotní srub T-S-73 Polom, u ostatních se dosáhlo jen výkopů. Nejvíce dostavěnou tvrzí byl Adam v Orlických horách.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků