Hlavní obsah
Branické skály, dříve lomy vápence Foto: Vratislav Konečný

Co se skrývalo v chodbách budovaných nacisty v Branických skalách?

Táhlé pomekávání se neslo ze skalky pod strmými pražskými Branickými skalami, které jsou součástí přírodního parku Dobeška. Kozlík tu hledal své druhy, ale ti se neozývali. Spolu s několika ovcemi má ohradu v parku nedaleko pobřežní komunikace z Modřan do Podolí.

Branické skály, dříve lomy vápence Foto: Vratislav Konečný
Co se skrývalo v chodbách budovaných nacisty v Branických skalách?

Ve skále za rohatcem jsou chodby nacistické továrny, o níž se moc neví. Pověstí a legend o ní je ale dost.

Výhled na pražskou kotlinu

Na Dobešku se dostanete buď po schodech vedoucích lesodžunglí nedaleko českobratrského kostela v Braníku, nebo autobusem 124 od stanice Dvorce s výstupem na Dobešce. Má zde domovskou scénu divadlo Sklep, za ní se vnoříte do borového lesa, který vás stezkou zavede na vyhlídku.

Z bezpečnostních důvodů jsou Branické skály oplocené, výhled je z dvoumetrové Vávrovy vyhlídky, o dřevěnou plošinu se postaral architekt a herec David Vávra. Vedle plošiny zřejmě bývala i orientační cedule, ale zbyl po ní jen rám.

Vyhlídkový záběr je pozoruhodný, od barrandovského kopce vlevo, přes svahy nad Žvahovem a Smíchovem s Dívčími hrady, k Petřínu, Hradu, Bohnicím na obzoru, Žižkovu, Vyšehradu a zcela vpravo pak Kavčí hory. A dole ne zrovna stříbropěnná, ale elegantní Vltava se svými ostrovy. 

Název Dobeška prý vznikl z pojmenování usedlosti U dubu, a trochu přesmyčkou.

Stojíme na nejvyšším vrcholu jednoho z pražských vápencových lomů, spolu s protějším barrandovským kopcem tu je významné naleziště zkamenělin. Ale jsme v přísně chráněné lokalitě. V lomech se těžilo a ve vápenkách vedle pálilo do 18. století "pražské staroměstské vápno".

Stával tu Vyšehrad?

Staré pověsti branické jsou toho názoru, že původní knížecí sídlo bylo právě na vrcholu zdejších skal. Je faktem, že na Vyšehradě nenalezneme žádné památky původního slovanského osídlení. Takže jak to tedy bylo? To se nikdo nedoví, skály zlikvidovaly lomy, proto ani tady se nic nenajde. A proč nemít Vyšehrady dva, jeden záložní?

Pod skalami vyvěrala tak dobrá voda, že ji místní jímali do lahví a prodávali Pražákům, Braník byl tehdá hodně daleký Vystrkov.

Součástí parku je Školní vrch, tady byla nalezena první popsaná zkamenělina v Čechách, psal se rok 1770.

Branické UFO?

I takové jsou zkazky o důvodu ražení podzemních chodeb a tunelů nacisty někdy v roce 1944.

Protože Spojenci likvidovali německý průmysl, včetně českého zbrojního, který vydatnou měrou přispíval k válce na obou frontách, ukrývala se výroba pod zem. Známé jsou továrny u Litoměřic nebo u Rabštejna v Lužických horách. 

Praha vyráběla vynikající ničitele tanků Jagdpanzer 38 s označením Hetzer, ty měli Němci ve velké oblibě, nepříteli s nimi zasazovali těžké ztráty. Vyráběla je Plzeň a Praha, od roku 1944 do konce války na 2800 kusů. 

V Braníku se razily štoly jako výrobní haly s velkým profilem, boční byly pro dopravu a pomocné práce. Akce nesla název Bronzit, možná ale také Agave, zdroje se různí. Co se tu mělo vyrábět není zdokumentováno, ale myšlenka, že to byl proudový letoun diskovitého tvaru podobný UFO, je přece velmi zajímavá. Když už měli Me 262, proč ne létající talíře.

Možná něco o tom ví kozel, který hledá pod skalami své druhy. Volá Meee, třeba je to o Messerschmittu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků