Hlavní obsah
Prokop Holý zvaný Veliký, pomník s nečitelným nápisem, i nečitelnou tváří Foto: Vratislav Konečný

Co hlídá radikální hejtman Prokop Holý v Českém Brodě?

Zarputilé gesto ruky přes prsa na omšelém pomníku vynikajícího husitského vojevůdce Prokopa Holého na náměstí v Českém Brodě jako kdyby naznačovalo Už toho mám všeho dost! Hejtmanova sláva je stále ve stínu Žižkově, přičemž byl bojovníkem a politikem možná ještě větším.

Prokop Holý zvaný Veliký, pomník s nečitelným nápisem, i nečitelnou tváří Foto: Vratislav Konečný
Co hlídá radikální hejtman Prokop Holý v Českém Brodě?

Památník Žižkovu nástupci

Pomník stojí ve městě od roku 1910. Jediná Prokopova socha, Žižkových pomníků, někdy i monumentů, je daleko více. Jako by něco kněz a hejtman hlídal, nebo snad hledal?

Pod postavou je omšelý nečitelný nápis, nic, co by vysvětlovalo jeho přítomnost ve městě, které sehrálo za husitských válek jako strategické místo značnou úlohu.

Tudy se jezdilo do Kutné Hory, okolí bylo zásobárnou pro Prahu.

Bývalo obehnáno hradbami se třemi branami. Část červených pískovcových valů po rekonstrukci uvidíte nedaleko nádraží. Je to jedno z několika středočeských měst, kde je uvidíte. Nechal je zbudovat místo palisád arcibiskup Arnošt z Pardubic. Památek tu není mnoho, ale stojí za to.

Otevřeno, a přece zavřeno

Hodně byste se asi dozvěděli v Podlipanském muzeu, ale je, přes informaci na webu o normálním provozu, až do dubna z důvodu rekonstrukce podlah, zavřeno.

A o husitství toho slibují hodně, i interaktivní útok jízdy na vozovou hradbu. Vždyť na nedalekém návrší nad městem proběhla roku 1434 jedna z nejdůležitějších dějin české historie. Radikální vojsko, pod velením Prokopa Holého, tu porazila umírněná část husitské koalice. Holý tam někde zahynul, mohyla na Lipské hoře je zasvěcena s patetickými hesly právě jemu.

Ohněm a mečem, a hlavně po našem

On vedl své voje do okolních zemí, pověstné rejsy byly drancovací výpravy, přitom pobíjeli každého, kdo nesouhlasil s jejich učením. Holému se podařilo porazit kruciáty, Žižka zahnal křižáky před Prahou.

Když husité přitáhli roku 1421 k Českému Brodu a dobyli jej, na 200 obyvatel plus 18 mnichů nechali upálit. Měli jsme velmi mírumilovné předky.

Husitství připomíná i utrakvistický kostelík s oddělenou zvonicí. Má nádhernou venkovní kazatelnu. Nedaleko najdete velký balvan s kalichem na vrcholu a reliéfem Husovy hlavy. Skalka je obklopená menšími kameny s těžko čitelnými jmény – Chelčický, ze Štítného, Žižka…

Dochovalo se předbraní Kouřimské brány, přestavěná radnice, v Brodě ji měli jako první v českých zemích.

Kostel a kamenná zvonice

Kostel svatého Gotharda, samozřejmě zavřený, jako většina církevních památek, stačila by mříž za vchodem, aby bylo vidět dovnitř, býval románský. Přestavěn barokně, vedle stojí kamenná zvonice, v renesanci ji postavili v pozdním gotickém slohu.

Z masných krámů zbyl jen portál do úzké uličky. Zajímavé je českobrodské gotické podzemí, část slouží jako výstavní prostory, část jako ukázka šatlavy.

Turisticky zajímavé okolí

Z Brodu je hezký výlet přes Tuchoraz údolím říčky Šembery, přes níž tu byl onen brod ke Kostelci nad Černými lesy. V Tismicích stojí románská trojlodní bazilika Nanebevzetí Panny Marie, jedna z nejhezčích u nás. V Přistoupimi najdete židovský hřbitov.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků