Článek
Jedno z nově pořízených aut bude rozvážet obědy a druhé, menší, bude sloužit pro přepravu asistentek Střediska osobní asistence a odlehčovacích služeb za klienty.
„Dovozem obědů to obvykle začíná. Postupem času jde i o kontrolu, zda je ten člověk v pořádku, zda něco nepotřebuje a služba se rozšiřuje o další pomoc,“ vysvětlila koordinátorka sociálních projektů Zdeňka Hrubá s tím, že základem terénní služby je poskytování péče v domácnosti.
Průmyslové myčky pořídila Charita pro svá pracoviště v Zábřehu, kde šlo o výměnu za starou a zcela nově v Postřelmově. Pečovatelky a asistentky Charity Zábřeh mají také nyní už každá svůj tablet pro efektivní evidenci klientů a vedení veškerých změn. Díky novému vybavení tak dojde k velké úspoře času i energie.
Podporu získaly i sociální služby, které dosud čelily přetížení
Charita posílí také sociální služby o dva půl úvazky na dva a půl roku. Konkrétně jde o práci v oblasti sociální rehabilitace a druhá oblast se věnuje odbornému sociálnímu poradenství.
„Díky tomu máme rozšířenou provozní dobu, kdy se klientům mohou věnovat každý den dvě poradkyně. V drtivé většině případů se jedná o dluhové poradenství,“ uvedla Hrubá. Počet lidí, kteří nezvládají své finanční závazky, stále roste. Jen v loňském roce tamní pracovníci poskytli poradenství v Zábřehu v této oblasti více než osmi stovkám klientů.
Služba odborného poradenství probíhá především ambulantně, ale jeden den v týdnu jde pracovnice i do terénu. „Byli jsme přetížení, ale díky tomu, že jsme získali podporu, si můžeme dovolit vydat se za klienty, kteří se z objektivních důvodů nemůžou dostavit do poradny,“ řekla koordinátorka s tím, že dluhová problematika je náročná i pro samotné pracovníky.
Druhá služba sociální rehabilitace je určená lidem s chronickým duševním onemocněním. Opět jde o práci s velice náročnou cílovou skupinou, která probíhá jak ambulantně, tak i v terénu. Jde o součinnost s rodinami i lékaři, kdy motivace klientů ke změně je často obtížná.
„Pro nás je více stěžejní právě ta práce v terénu, i když to tak klienti ne vždy vnímají. Tady pracovník pomáhá, aby daný člověk fungoval v běžném životě, doma. Aby si byl schopný uklidit, uvařit, nakoupit, nebo dojet do práce. Jde často o lidi, kteří se vrátili z ústavní léčby a musí se nějak zapojit do reálného světa.“
Problematika je o to složitější, že klienti nekontaktují vždy pomoc sami, sociální pracovníci je musí vyhledávat a spolupracovat s léčebnami. Charita Zábřeh plánuje tuto službu rozšířit i na Hanušovicko, kde se nyní o lidi s chronickým duševním onemocněním nestará žádná organizace nebo jen velmi okrajově.
Nové vybavení pro své terénní služby si mohla Charita Zábřeh dovolit díky projektu z Integrovaného regionálního operačního programu, který realizuje ve spolupráci s Místní akční skupinou Horní Pomoraví. Finanční zdroje na zaměstnání dvou půl úvazků sociálních pracovníků získala zase díky projektu z Operačního programu zaměstnanost.