Hlavní obsah
Foto: Petr Hejna

Červený kláštor, známý i létajícím mnichem Cypriánem, lze navštívit celoročně

Známý kartuziánský klášter, ležící na samém okraji Pieninského národního parku, krom oblíbené legendy o okřídleném mnichovi nabízí naopak mnoho historicky doložených jedinečných faktů. Byla zde například poprvé přeložena Bible do slovenštiny nebo právě učený Cyprián zde sestavil unikátní herbář.

Foto: Petr Hejna
Červený kláštor, známý i létajícím mnichem Cypriánem, lze navštívit celoročně

Počátky budování kláštera se datují k roku 1320, kdy kartuziánští mniši se rozhodli u vsi Lechnica vystavět sídlo, kde se usadí. Proto i je nazýván též Lechnický kláštor, přídomek Červený pak vznikl od barvy použitých cihel i zdobení okenních rámů.

Po kartuziánech (1320 - 1567) zde působil také v 18. století řád kamaldulů, kteří oproti kartuziánům se nikdy nevyskytovali na území Čech, nejbližší jejich působiště byl právě Červený kláštor. Obě společenství vyznávala skromný život v mlčenlivosti a nezávislosti na okolním světě.

Klášter byl dvakrát dobyt husity - prvně to byli polští roku 1431 a o dva roky později moravští. Po zhruba třiceti letech byl život v klášteře plně obnoven - z té doby pochází i zdobená síťová klenba v kapitulní síni, ovšem po nových výpadech proti klášteru po smrti převora roku 1567 mniši svůj domov opustili. Po světském držení se klášter vrátil do rukou církve až na počátku 18. století a příchodem kamaldulských roku 1711 byly přineseny objektu barokní prvky.

Starší poustevny kartuziánů nahradily malé domky, opraven byl gotický kostel, jehož klenby byly vyzdobeny rostlinnými ornamenty, a přibyl dřevěný barokní oltář, zobrazující Antonína Poustevníka mezi králi Zikmundem a Leopoldem.

Právě s touto dobou je spjata postava Cypriána, učeného mnicha, vlastním jménem František Ignác Jaschke. Před složením řádového slibu cestoval i studoval, byl nejen botanikem, ale i alchymistou, farmaceutem i vyhledávaným lidovým léčitelem. Přitahoval ho i vesmír a touha po létání. Nákresy jeho létajícího stroje, na kterém měl vzletět z dominanty Pienin Tri Koruny, se však oproti plánům Leonarda da Vinciho nedochoval, pokud opravdu existoval. Zato jeho čtyřjazyčný herbář z let 1765 - 1771 ano, jeho kopii je možno vidět v expozici muzea.

Reformy Josefa II. přinesly i zrušení řádu, klášter museli mniši opustit a tím započalo jeho chátrání, doplněné požárem roku 1907 i válečnými léty, takže v roce 1945 byl na pokraji zřícení. Teprve poté došlo k záchraně objektu, který má titul Národní kulturní památka Slovenska.

Muzeum zde bylo zpřístupněno v roce 1993, od roku 2010 je návštěvníkům přístupná rozsáhlejší expozice i areál kláštera, konají se zde různé kulturní a společenské akce.

Zajímavou variantou seznámení s geniem loci místa je možnost ubytovat se přímo v prostorách kláštera, což je ideální naplánovat si mimo turistickou sezonu, kdy se celá obec po opadnutí masové turistiky stane klidnější. Netřeba nosit bílou řízu, oholit si vlasy a nechat narůst vousy, ale pro klidné seznámení s klášterem a vycházkami do okolní přírody je rozhodně lepší volit méně frekventované období.

K atraktivitě místa přispívá blízkost řeky Dunajec, tvořící hranici s Polskem. Oblíbenou atrakcí je splouvání na člunech nebo raftech, a zejména na náhradě bývalých dřevařských vorů, zvaných pltě. Vrcholky dominanty Pienin, Tří korun, jsou viditelné z mnoha směrů.

A co se týče onoho létajícího mnicha, toho můžete opravdu spatřit - a to  jak ve filmu Legenda o létajícím Cypriánovi, tak ve filmu Báthory.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků