Hlavní obsah
Foto: Vratislav Konečný

Čertovy hlavy se pozvolna rozpadají u Liběchova

Pískovec je přímo předurčen, aby se do něj tesalo, rylo, škrábalo a drápalo. Zatímco jedno může být uměleckou činností hodnou Matyáše Brauna, druhé pouhý vandalismus. Braunovy sochy jsou světově uznávaným a chráněným skvostem, o mnoha výtvorech v poddajné hornině se moc neví.

Foto: Vratislav Konečný
Čertovy hlavy se pozvolna rozpadají u Liběchova

Od Čerta k Blaníku

Jedenadvacetiletý kuchař Václav Levý (1820-1870) přišel na liběchovský zámek, panství Antona Veitha, vařit. Ve volném čase ho to táhlo do skal. Od mládí vyřezával do dřeva, měkký kámen v něm probudil svými rozměry nebývalou fantazii.

V poměrně krátkém časovém období od roku 1841 do roku 1846 vzniklo po okolí několik romantických sochařských výtvorů. Veith poznal Levého přirozený dar a nechal mu volnou  ruku. Jeho chráněnec vytvořil v lesech u Liběchova několik pozoruhodných děl.

Skalní skulptury jsou rozesety na trase přibližně dvanácti kilometrů s malým převýšením. Nejlepší je nastoupit na cestu  v Želízech. Mírným kopečkem vyjdete po deseti minutách na Klácelku, jeskyni, nazvanou podle romantického básníka Františka Matěje Klácela.

V ní Levý vytesal podle Klácelovy bajky Lišák Ferina symboly lidských vlastností v podobenství zvířat. Prostranství před jeskyní se nazývá Blaník. Jako mnoho jiných Klácel doufal, že až nám bude nejhůř, otevře se Blaník a vyjedou jezdci. Podle něho ale v jejich čele měl být Žižka. Je tu vytesán, zrovna jako Prokop Holý.

Ono je to asi jedno, rytíři jsou stále kamenní a většinou bez tváře. Ne že by je Levý nevypodobnil, ale dejte vandalovi příležitost, hned se vám odmění. Když Klácel uviděl tu nádheru, chtěl se prý do skal odstěhovat a psát tu další strofy svého díla o Lišáku Ferinovi.

Koukl a viděl

Levý se v pískovci pustil i do dalších témat. Čertovské hlavy mu vylezly z devítimetrové skály samy. Stačilo pár vymletin, pár výstupků a bylo rozhodnuto.

Levý tesal skály podle dispozic, které v nich viděl. Tak vznikla Harfenice, nebo Had. Omlácená Harfenice s jeskyní U ještěra je jakoby plánovitě zasazená do terénu. 

Levý měl štěstí na mecenáše, Veith ho poslal studovat do Prahy a do Mnichova, k sochaři L. Schwanthalerovi. Levý žil  letech 1854 až 1864 v Římě, byl jedním z nejvýznačnějších sochařů 19. století. Jeho žákem se stal i V. Myslbek. 

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků