Hlavní obsah
Foto: Petr Hejna

Čarokrásný rybník Řežabinec u Písku: ráj ptactva, obojživelníků i milovníků tůní

Národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně nedaleko Písku stojí za návštěvu nejen zjara, kdy hlasy tamních živočišných obyvatel navozují atmosféru blízkou biotopu deštného pralesa. Ne neprávem má toto místo statut rezervace a celoročně skýtá zajímavé pohledy na jihočeskou přírodu.

Foto: Petr Hejna
Čarokrásný rybník Řežabinec u Písku: ráj ptactva, obojživelníků i milovníků tůní

Rybník Řežabinec má v rodném listu rok 1530, kdy držitel hradu Zvíkov Kryštof ze Švamberka pojal úmysl zkultivovat slatinu vzniklou v místech bývalého řečiště Otavy zbudováním užitek nesoucí vodní nádrže. Lze ovšem dohledat i datum vybudování k roku 1524, nicméně i tato dualita letopočtu vcelku dobře definuje historické období, kdy k tomuto velmožovu rozhodnutí došlo.

Lety vodní plochu počal zarůstat rákos, a to tak intenzivně, že jeho pokrytí dosáhlo až 40 procent, a to přerevším díky velmi pozvolné svažitosti břehů. V současnosti je rákosový porost zredukován na zhruba 15 procent plochy.

Součástí rezervace jsou v těsném sousedství východního břehu se nacházející Řežabinecké tůně a nevysoký pahorek Pikárna, kde se v pravěku nacházelo lidské sídliště (tehdy přímo nad Otavou, která zaručovala paleolitickým a později mezolitickým obyvatelům stálý přísun potravy). Tůně vznikly obdobně jako tůně u Strakonic zaplavením středověkých těžebních děr.

Rovný tucet informačních tabulí nabízí tříkilometrová naučná stezka, vedoucí z Ražic cestou mezi rybníkem a tůněmi na kraj hráze. Druhé možnost je vyrazit směrem od Lhoty u Kestřan po zelené turistické značce k západnímu kraji mohutnými duby zarostlé hráze.

Na druhou stranu tato turistická trasa míří k Žižkově mohyle nad rybníky Škaredý, Markovec a Prostřední, kde se odehrála významná husitská bitva u Sudoměře. O půvabu mohyly v krajině lze soudím diskutovat - milovníkům historie pak lze rozhodně naopak doporučit zastavení na pozvolna restaurované tvrzi v Kestřanech

Zhruba v polovině kolem rybníka procházející stezky stojí nevysoká vyhlídková věž, odkud je možno z veřejnosti přístupného prvního patra přehlédnout rozsah tohoto významného ptačího území - vyskytuje se zde přes 160 ptačích druhů, na jihu vlasti nejrozsáhlejší kolonie racka chechtavého, koncem léta slouží jako seřadiště hus velkých před tahem, je zde možno vidět chřástaly, rákosníky, potápky, drobné krasavce jako slavík modráček či sýkořice vousatá, stejně jako v zimě majestátného orla mořského. Hned vedle stojí kamenný mezník z roku 1702, vytyčující dřívější drahonické panství. 

Pestrost života nabízí zástupci obojživelníků - od dvou zástupců čolků po devatero žab, stejně jako bohatou škálu savců a šelem. Spatřena zde byla i migrující vydra a dvakrát los. Nepůvodní druh pak reprezentuje na vlastí oči spatřený postrach ryb norek, již přídomkem americký deklarující svůj zaoceánský původ. Probíhají zde pozorování, odchyty a kroužkování ptactva, a to i v rámci letní pobytové ornitologické akce Acrocephalus - jinak je pochopitelně v rezervaci táboření zakázáno.

V současném vrcholícím jaru je nepopsatelný zážitek zaposlouchat se do barvitých zvuků matky přírody v podání obyvatel tůní, zeleni korun stromů, stínů rákosu i nebe nad hlavou v lokalitě, jejíž jméno zní bezmála jak z pohádky v televizním Večerníčku.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků