Hlavní obsah
Foto: Petr Hejna

Čachtický hrad má pro návštěvníky širší nabídku než jen krvavou legendu

Po stopách filmových postav, jako „byl“ hrabě Teleke z Tölökö, nebo skutečná, krvavými pověstmi opředená Čachtická paní, je možno vyrazit právě návštěvou této zříceniny nad Čachticemi, umožňující i nádherný výhled na Malé Karpaty. Ideální cíl pro výlet milovníků historie a pověstí.

Foto: Petr Hejna
Čachtický hrad má pro návštěvníky širší nabídku než jen krvavou legendu

Z původní trojice zámků v Čachticích (první zmínka o osadě je z roku 1248) se dochoval pouze Draškovičův (dnes muzeum), z toho, jež patřil známé krutovládkyni, zbylo jen pár zdí, prozkoumat lze zdejší podzemí. Chodby dle pověstí měly vést až na hrad.

K hradu je možno vyrazit z Čachtic (2,3 km) nebo od parkoviště blíže hradu (1,1 km), varianta z pod hradem ležící obce Višňové (1,4 km) je poněkud strmější. Z hradeb je nádherný výhled na CHKO Malé Karpaty, jeho silueta jistě bude povědomá příznivcům filmů Tajemný hrad v Karpatech a Báthory. Roku 1961 je spojen s podvodem "natáčení filmu" o Čachtické paní.

Královský hrad, vystavěný jako hraniční pevnost v čase nájezdů Tatarů, je prvně písemně zmiňován roku 1276. Pro Belu IV. ho vystavěl Kazimír z rodu Huntpazmán. Přemysl Otakar II. hrad při dobývání brzy značně poškodil. Obávaný Matúš Čák Trenčianský dobyl Čachtice spolu s hradem roku 1299.

Dalším významným držitelem hradu byl Ctibor I. z Beckova, kterému byl věnován darem od krále roku 1392, v majetku rodu byl hrad do roku 1434. Z pozdějších majitelů lze zmínit třeba Michala Orsága a jeho rod (1436-1567), nebo Františka Nádašdyho, po jehož smrti roku 1604 se hradní paní stává ovdovělá Alžběta Báthoryová.

Právě tato dáma se stala hlavní postavou krvavých pověstí, které krom zájemců o skutečnou historii přitahují v současné bizarní době do zdí zříceniny i spiritisty, exorcisty a satanisty. Předkové Báthoryů odvozovali svůj původ od Vida, který měl zabít draka, a ve 14. století se rozdělili na dvě linie.

Alžběta se narodila roku 1560 jako potomek manželů ze dvou větví téhož rodu, obecně známého sebestředným chováním i sexuálními zvrácenostmi. Ve věku patnácti let se stala manželkou Františka Nádašdyho, kterému krutosti nebyly vzdálené, ovšem jednalo se o bojové hrdinství a taktiku, kdy neváhal vyrazit do bitvy během války s Turky i s hlavami nepřítele nabodnutými na kopí. Ze sňatku Alžběty a Františka vzešlo pět dětí, ovšem přežily pouze tři.

Přestože lze s úspěchem pochybovat o tom, že se koupala v krvi nebohých dívčin, světicí rozhodně nebyla. Soud s ní proběhl na základě skutečných hrůzných činů, které prováděla spolu s dalšími pomocníky na svém sídle, jímž byl čachtický Nádašdyovský zámek.

Jednalo se o týrání a vraždy služebných, zejména si oblíbila pálení svícemi a rozžhaveným železem, nebo naopak to bylo polévání ledovou vodou na mraze, či bodání jehlicemi. I když počet obětí jí bývá přisuzován od tří po šest set a více, tolik jich ve skutečnosti nebylo, nicméně často nedbale pochovaná těla až desítek utýraných se nacházela po širém okolí.

Jakožto šlechtična zbytek života trávila v domácím vězení ve věži Čachtického hradu, kde roku 1614 zemřela. Kde byla pohřbena je záhadou, může to být v čachtické kapli. Její pomocníci dopadli hůře - zaživa upálena byla Helena Jó a Dorota Szentesová, pro mládí až po hlavy setnutí spálený byl Ján Ujvári, osvobozena byla pouze Katarína Benecká.

Úvahám, že se jednalo o vykonstruovaný proces (doznání bylo na mučidlech), odporuje skutečnost, že urozený uherský palatin Juraj Thurzo, očitý svědek mučení, pověřený i vyšetřováním, uchránil Alžbětin majetek před konfiskací a dal ho převést na její děti.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků