Hlavní obsah

Brněnská kolonie Nový dům oceněna titulem Evropské dědictví

Novinky, Redakce Novinky

Brněnská kolonie Nový dům získala označení Evropské dědictví, které má za cíl propagovat evropský rozměr pamětihodností. Komplex funkcionalistických rodinných domů získal tuto značku v rámci nadnárodní žádosti Vilové kolonie Evropy 1927–1932 spolu s pražskou osadou Baba a dalšími evropskými místy.

Foto: Magistrát města Brna

Článek

Kolonie moderní architektury v Evropě v letech 1927–1932 je projektem s nadnárodním přesahem. V projektu jsou zapojeny celkem čtyři země – Německo (Stuttgart, kolonie Weissenhof), Polsko (Vratislav, kolonie WuWa), Česká republika (Praha, osada Baba a Brno, kolonie Nový dům) a Rakousku (Vídeň, kolonie Lainz).

Ve všech těchto městech se po první světové válce snažili architekti najít dostupné řešení nedostatku vhodného bydlení a postavili domy, které byly ukázkou řemeslné a architektonické zdatnosti. Tyto kolonie jsou nyní důležitým místem v dějinách evropské architektury, neboť jde o přenesení modernistických teorií do praxe, dokládají vývoj bydlení a zároveň odráží různé politické a sociální poměry dané země.

„Získání označení Evropské dědictví pro kolonii Nový dům dokládá význam a zároveň celoevropský rozměr tohoto architektonického díla. Jsem hrdý, že brněnská památka patří mezi jeden ze 48 objektů v Evropě, které se titulem Evropské dědictví mohou pyšnit. Původně výstavní kolonie navíc v současné době poukazuje na důležitost památkové ochrany, bez které jsou podobné památky často degradovány přestavbou,“ uvedl náměstek Tomáš Koláčný, který má oblast kultury a památkové péče v gesci.

Kolonie Nový dům vznikla v roce 1928 jako součást Výstavy soudobé kultury v Československu. V brněnských Žabovřeskách měla vzniknout podle návrhů předních domácích architektů skupina šestnácti malých rodinných domů, a to po vzoru stuttgartského sídliště Weissenhof, jehož výstavbu řídil o rok dříve Ludwig Mies van der Rohe za pomoci světových architektů (Le Corbusier, Walter Gropius, Hans Scharoun atd.).

Brněnské výstavby se chopil Čeněk Ruller a František Uherka spolu s architekty Bohuslavem Fuchsem, Jaroslavem Gruntem, Ernestem Wiesnerem a dalšími. Cílem bylo postavit domy pro střední třídu kubického tvaru, na kterých by byly předvedeny novinky v oblasti materiálů a dispozičního řešení.

Původní myšlenka domů, v jejichž středu se nachází park, již dnes není patrná kvůli soukromému vlastnictví staveb. Změnil se také vzhled domů a v dnešní době je těžké rozpoznat jejich funkcionalistickou minulost.

Výběr článků

Načítám