Hlavní obsah
Přístav v Dinanu Foto: Vratislav Konečný

Bretaňská města vypadají jako z dob Tří mušketýrů

Dlažbou jsou kočičí hlavy, za deště klouzavé jako želví krunýře. Hrázděné či kamenné domy, uličky úzké, okna místy až střílnovitá, bohatě květy zdobená. Vývěsní štíty krámků i hospůdek, při pobřeží jódová vůně moře podtržená chechotem racků. Bretonci se necítí být Francouzi, rádi by nezávislost.

Přístav v Dinanu Foto: Vratislav Konečný
Bretaňská města vypadají jako z dob Tří mušketýrů

Paul Gauguin, mistr impresionistické palety, kdysi řekl: Miluji Bretaň. Bretonci ji milují přirozeně, ale kdo navštíví kraj Keltů v západní Francii, objeví věčnou milenku.

Tady projížděl Brocéliandský les král Artuš, druidové obětovali u Carnacu pod hvězdami svým bohům, ze Saint Malo se vydával plenit lodi Jejího Veličenstva anglické královny pirát Robert Surcouf.

Rozeklané pobřeží s ostrými mysy, bouřlivými i plážovými zátokami je známé, ale zastavme se v městech a městečkách, kde místní s úsměvem pozorují údiv návštěvníků nad krásou, v níž vstoupili.

Dinan, prý nezajímavé město

Průvodkyně renomované CK nám při ubytování v Dinanu, na okraji města, řekla, že tu „Chcípl pes, a možná tu někde je otevřená nějaká hospoda“.

Z ospalého náměstí vede úzká ulička k přístavu. Noc jako z Dumasových románu utkaná nás zavedla přes starý kamenný most do říčního přístavu u řeky Rance. Město je jedním z nejhezčích v Bretani.

S kompletně zachovaným městským opevněním a množstvím hrázděných domů s ochozy nabízí skvělou atmosféru pohostinnosti. Kaple, kostely, hradby, polonasvícené reflektory, skýtají až přízračný zážitek. Tahací harmoniky, housle, kytary, zpěv, neskutečná barevná zábava v temnu noci, okna hospůdek s barevnou vitráží, jen cesta do kopce poněkud se proti nám zdvíhala.

Město zachránil v roce 1359 před zničením Angličany ve stoleté válce Bertrand du Guesclin, za to ho tu všichni právem velebí.

Concarneau, bašta na moři

Opevnění přístavů bylo samozřejmostí, nejhezčí má asi St. Malo, ale ville close, městské centrum na hradbami obklopeném výběžku do moře, činí z města přitažlivou atrakci. Přes tisíc let stará pevnost v zálivu je chladně monumentální. Za vlády Ludvíka XIV. nechal architekt Vauban na střechy obranných věží umístit kanony, město bylo prakticky nedobytné.

Zdejší rybí restaurace jsou skvělé, doporučuji ranní rybí aukci, probíhá v bretonštině, je to skvělá podívaná. Město je druhým největším rybářským městem Francie, co se úlovků týče, podle pobřežní silnice najdete písčité pláže.

Majolika z Quimperu

Vysoké hrázděné domy a zdejší fajáns, jsou znaky bývalého středověkého střediska obchodu. Všude plno květin, rozsáhlé městské zahrady, vůně palačinek z creperií, česnekový odér podávaných ústřic. Malovaná keramika proslavila město po celé Francii.

Kamenná Kristova utrpení – stezkou kalvárií

Díky bohatství a řevnivosti středověkých řemeslných cechů vznikla jedinečná řada nádherných kalvarií, táhnoucí se středem departementu Finistēre. Od Landerneau po Douarnenezu najedete asi 125 km, jedna z nejpůsobivějších se 200 sochami se nachází v Guimiliau. Ježíšova pouť je podtržena peklem, v němž čerti stahují do pekla polobnaženou Katel Golletouvou, postavu z místní historie.

Bretonci rádi demonstrují svou svébytnost svými rozmanitými kroji, lpěním na jazyce, na zvyklostech. Uvidíte to sami.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků