Článek
Bohumín je největším poskytovatelem bydlení ve městě. Vlastní přes 4300 bytů. Lidé mohou bydlení získat v takzvaných licitacích. Zájem je velký, letos touto formou získalo do konce listopadu nový domov 284 lidí, tedy přibližně stejně jako v roce 2015. Téměř třetina letos přišla bydlet do Bohumína ze sousedních měst, nejčastěji z Dolní Lutyně, Orlové, Rychvaldu, Ostravy, Karviné a Dětmarovic.
„Máme ale nové nájemce i z Brna, Prahy i sousedního Polska. Při obsazování bytů šlo letos v devadesáti procentech o zaměstnané lidi, zbylých deset procent tvořili penzisté,“ vypočetl místostarosta Bohumína Igor Bruzl.
Zatímco v roce 2007 začínalo město na 160 licitacích ročně, od té doby jejich počet neustále roste. Loni jich bylo 435, letos do konce listopadu už 469.
„Přes šedesát procent jich je úspěšných, což považujeme za uspokojivé číslo. Některé byty najdou svého nájemce až na druhý nebo třetí pokus, jindy zase účastník nesplní podmínky. Někdy se stane, že zájemce o městský byt nadhodnotí částku, kterou je schopen za nájem platit,“ vysvětlil Bruzl.
Bydlení v Bohumíně láká nové zájemce ze dvou důvodů – je levné a přitom kvalitní. Vyvolávací cena je 45,65 korun za metr čtvereční, průměrná vylicitovaná cena je přitom jen o 12 korun vyšší. Ve dvoupokojovém bytě o rozměru 55 metrů čtverečních tak nájemník zaplatí průměrně zhruba 3150 korun.
„Jsou i extrémy, kdy jdou zájemci na částku přesahující 100 korun za metr čtvereční, ale jde skutečně o výjimky. V Bohumíně každý pracující člověk na bydlení dosáhne,“ míní Bruzl.
Případné dlužníky eliminují základní podmínky. Stačí, aby zájemci minimálně jeden rok pracovali nebo podnikali a ke dni licitace městu nic nedlužili, a mohou se licitace účastnit. Musí mít pochopitelně i čistý trestní rejstřík a nesmí pobírat minimálně šest měsíců sociální dávky. „Aktuálně máme kolem padesáti volných bytů. U každého, který se uvolní, provádíme rekonstrukci v průměru za 100 tisíc korun,“ sdělil místostarosta Igor Bruzl.
Stále platí slib radnice, že veškeré finance vybrané na nájemném investuje město zpět do bytového fondu a nezvyšuje přitom nájemné. Od roku 2013 město napojuje domy s plynovými gamaty či kotly na centrální zásobování teplem. Na ústřední topení se už připojily stovky bytů, město do této formy modernizace bydlení dosud investovalo zhruba sto miliónů korun. Poslední etapa je v plánu v příští rok, za deset milionů korun se napojí na dětmarovickou elektrárnu městské domy ve Skřečoni.
Po předchozí hromadné šedesátimiliónové výměně starých oken za plastová v 1700 bytech se město pustilo do hromadného zateplování věžáků a paneláků. Letos se změny vzhledu za více než 40 miliónů korun dočkalo šest paneláků s téměř čtyřstovkou bytů. V příštím roce budou opravy pokračovat u dalších deseti panelových domů s více než čtyřstovkou bytů. Do renovace bytového fondu plánuje město investovat zhruba 90 miliónů korun.