Článek
Adina Mandlová, od jejíhož narození uplynulo 28. ledna sto šest let, byla patrně největší konkurentkou o čtyři roky mladší Lídy Baarové. Nakonec ji co se popularity týče ve třicátých létech minulého století stejně zastínila. Příčinou byla skutečnost, že Baarová začala pracovat v Německu a v Česku točila jen dva filmy ročně - na rozdíl od Mandlové, která šla v těch letech z filmu do filmu. Popularitu Baarové u českého publika navíc zákonitě ovlivnila její aféra s Goebbelsem.
Obě herečky se potkávaly na proslulých večírcích Miloše Havla či na premiérách v pražské Lucerně, a jak tvrdí sama Mandlová, po krku si vyloženě nešly.
"Baarová má oči mandlové a Mandlová má oči barové" - tak se tenkrát mezi lidmi žertovalo na účet Adiny Mandlové, která holdovala bujarému nočnímu životu, přičemž k vtipné přesmyčce přispělo zvučné jméno její kolegyně Lídy Baarové.
„Měla jsem vždycky Lídu moc ráda, přestože jsme byly velké konkurentky, ale nikdy jsme proti sobě neintrikovaly, což je v showbusinessu velmi řídký jev. Samozřejmě jsme se z legrace popichovaly a někdy dost jedovatě, ale vždycky v dobrém, jako když jednou Lída prohlásila, že kdybych chtěla uspořádat sjezd svých bývalých milenců, nestačil by mi na to velký sál Lucerny, načež jsem odsekla: "V tvém případě, Liduško, by sis na to musela najmout sokolský stadión pod heslem Každý Čech jednou na Strahov!" - S Lídou nás ostatně do jisté míry sbližoval i podobný osud, i když ona s Goebbelsem skutečně chodila, kdežto moje aféra s Frankem byl pustý výmysl,” píše Mandlová ve svých proslulých memoárech Dneska už se tomu směju.
Na jiném místě v knize Mandlová píše, že se jí Baarová svěřila i se svým vztahem s Goebbelsem a že si nemůže pomoci. Tehdy jí to prý Mandlová rozmlouvala. Marně.
Spolu si zahrály v několika filmech, z nich nejzdařilejší je patrně snímek režiséra Otakara Vávry Panenství (1937). To byla ještě éra, kdy je české publikum milovalo. Teprve v protektorátu se začalo vše obracet, což bezprostředně po skončení druhé světové války vyvrcholilo v případě obou hvězd nařčením z kolaborace a styky s nacistickými pohlaváry. Poté obě herečky skončily na řadu měsíců v pankrácké věznici. Když byly na základě nedostatku důkazů propuštěny, oběma bylo jasné, že emigrují a svůj další život prožijí v zahraničí.
V zahraničí si obě prošly ještě mnohými vztahy a obě se také na čas vrátily k herecké profesi - Baarová točila filmy ve Španělsku a Itálii, Mandlová hrála ve filmech a seriálech britské televize. Setkaly se až po mnoha letech v Mnichově u Miloše Havla. V té době už měla Mandlová v Londýně vystudovanou sochařinu a věnovala se výtvarnému umění. A Baarová? Ta hrála po německých a švýcarských štacích divadlo, pracovala i s režisérem Rainerem Wernerem Fassbinderem.
Klid našla každá až ve svém posledním manželství - Adina Mandlová s kostýmním návrhářem Benem Pearsonem a Lída Baarová s lékařem Kurtem Lundwallem. Obě své manžele přežily a pak už jenom jako bezdětné vdovy přežívaly - Mandlová přijela umřít do Česka krátce po smrti svého muže v roce 1991, Baarová zemřela ve svém honosném bytě v rakouském Salcburku o devět let později.