Hlavní obsah
Foto: Nová galerie

Adam Kašpar chystá samostatnou výstavu v Galerii města Kolín

Malíř Adam Kašpar, student ateliéru prof. Martina Mainera na pražské Akademii výtvarných umění, připravuje v Galerii města Kolín svoji samostatnou výstavu Tlení, hnití, spalování, která se uskuteční od 12. dubna do 24. června.

Foto: Nová galerie
Adam Kašpar chystá samostatnou výstavu v Galerii města Kolín

Adam Kašpar je studentem Ateliéru Malířství IV profesora Martina Mainera na Akademii Výtvarných umění v Praze. Má za sebou několik samostatných i skupinových výstav a jeho práce se na české výtvarně scéně stávají čím dál výraznějším fenoménem.

Dominantním tématem Kašparových prací je příroda. Tu malíř zobrazuje precizní realistickou technikou. Samotné malbě předchází řada přípravných skic, fotografií a systematického pozorování, jeho přístup ale rozhodně není pouze dokumentační. Kašpar zkoumá přírodu jako fenomén neoddělitelně spojený s člověkem a společností, a to v době diskuze nad omezováním národních parků a bezohledného ničení divočiny.

Pakliže se v jeho obrazech nachází člověk nebo architektura, vždy jde o zanedbatelnou pomíjivou stopu, v kontrastu s dominantní věčnou přírodou. Autorovi navíc nejde o obecný námět, ale konkrétní místo, jehož specifický charakter pak převtěluje do obrazu, ve kterém krajina znovu ožívá obohacena o malířovu uměleckou interpretaci.

Ve spojení s inspirací, kterou Kašpar čerpá z krajinomalby doby renesance i devatenáctého století, a se subjektivním silným vztahem k přírodě, tak vznikají neobyčejně podmanivá díla. Ta jsou živým poselstvím o naší pomíjivosti, kořenech a fenoménu, jež nás tolik převyšuje a který tak často přehlížíme: totiž o naší malosti vůči přírodnímu majestátu.

„Klíčení, žití, umírání, tlení, hnití, spalování. Tak v kruhu se točí vše, co má tělo, vše, co se zjevuje jako hmatatelné a smysly i citem poznatelné. Vše, co se rodí, už umírá a vše, co umírá, se již rodí. Padlé kmeny v lese, prožrané dřevomorkou, zbobtnalé vodu, tak plné života jako nic, kyprý humus, černé bláto – vskutku pra-matérie. Hlína jsi a v hlínu se navrátíš, kdo podržíš v rukách, plné hrsti naber, zaryj nos do voňavé zemitosti, té krásné mazlavosti, sypko-tekuté konzistence, mačkej, hněť, bosý choď, není nic krásnějšího. Les neexistuje jako něco samostatného - jako takový je pouze konceptem lidské mysli aplikované na celistvost Země, jako výraz, jako idea, jako smyslový celek,” uvádí Adam Kašpar v doprovodném textu k výstavě.

Vernisáž výstavy se uskuteční 11. dubna od 17 hodin.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků