Hlavní obsah
Na výstavě je spousta náčiní a pomůcek pro starodávnou kuchyni. Foto: Lucie Fialová, Právo

Vánoční výstavu v botanické zahradě zdobí hvězda Olgy Havlové

Jaké byly Vánoce v kuchyni našich babiček, pamětníkům připomíná a mladším generacím představuje výstava, která se v pražské botanické zahradě Na Slupi koná do začátku ledna. Letité pomůcky, jež svou úlohu hrály především ve svátečním čase, doplňují ty, bez kterých se dřívější hospodyňky neobešly během roku. Některé upadly dávno v zapomnění, jiné slouží dodnes.

Na výstavě je spousta náčiní a pomůcek pro starodávnou kuchyni. Foto: Lucie Fialová, Právo
Vánoční výstavu v botanické zahradě zdobí hvězda Olgy Havlové

„Máme tady spoustu náčiní a pomůcek pro starodávnou kuchyň. Krásné mlýnky, hmoždíře, odměrky na kávu, formičky na cukroví, úžasnou formu na sulc, která ještě nikdy nebyla vystavená,“ zve k návštěvě horního skleníku autor výstavy Petr Herynek.

Na jednom ze stolů obsypaných exponáty leží i nenápadný policajt. Bílý keramický předmět se dával na dno hrnce, když se svařovalo mléko, a jakmile tekutina dosáhla bodu varu, začal poskakovat. Hluk upozornil hospodyňku, že nastal čas se o kastrol postarat.

Nebo lžička, která díky svému tvarování nepálí, ani když se ponoří do vroucího nápoje. V improvizované kuchyňce nechybí historický sporák, přes svůj věk funkční.

Cukroví na Vánoce se u nás začalo hojně péct v 19. století. Když se objevil cukr, postavičky z kynutého nebo nejedlého těsta ustupovaly do pozadí. Vánočky, bez nichž si nedovedeme představit dnešní vánoční tabuli, byly nejdřív doménou cukrářů, až později je začali chystat snad v každé rodině.

„Musela být krásná, pravidelná, nesměla být trhlá. Pro nešikovné začali hrnčíři dělat formy,“ vypráví Herynek a přechází k další části výstavy, kde voní oceněné kousky ze soutěže o nejlepší cukroví. Některé kuchařky se vrátily ke starým receptům, takže ochutnat lze laskominy ze šípků, kdoulový sýr, třísky, což je tvrdé trvanlivé pečivo s mandlemi, nebo pumprnikl s ořechy.

Vánoční hvězda od Václava Havla

Vánoční atmosféru dolaďují ozdobené stromky, žádný návštěvník určitě nepřehlédne obří vánoční hvězdu uprostřed místnosti. Patřívala Olze Havlové. „Dostala ji, když Havel nastoupil v roce 1993 na Hrad. Když odkvetla, předala ji zahradníkovi, protože se jí moc nedařilo, a on ji pěstuje dodnes,“ prozrazuje Herynek historii rostliny.

Vánoční hvězda pochází z Mexika. U nás se ve velkém začala pěstovat kolem roku 1900. „Tahle odrůda má jednu výhodu. Kvete pravidelně i bez zahradnických úprav,“ řekl Herynek.

Na Vánoce se k ozdobě používaly hlavně květiny, které se daly dobře rychlit. Například konvalinky, později hyacinty. Puky v bedýnce se daly do skříně, kde se udržovala teplota kolem 25 stupňů, a zavlažovaly se. Objevovaly se rostliny ze Středomoří, čemeřice, a ty které ke kvetení potřebují krátký den, což je právě hvězda nebo vánoční kaktus.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků