Vůně Vánoc našich babiček

Aromatické látky, které se z bylin či koření uvolňují, působí na tělo i na naši psychiku. Podle složení mohou pomáhat zahnat stres, nervozitu, naplnit mysl klidem a pohodou, nebo naopak povzbudit či pomoci léčit různé neduhy.

A protože jsou Vánoce, stojí za to si připomenout i některé půvabné mýty, které purpuru spojují s kouzly a zázraky.

Aby byl zážitek z vůně co nejintenzívnější, nechává se směs bylin zahřívat nebo pozvolna doutnat. Pokud nemáte sporák s plotnami, můžete si pomoci litinovou plotýnkou na plynovém hořáku.

Na sklokeramickou desku zkuste bylinky nasypat do alobalové mističky a nastavit jen mírnou teplotu. I na topení se purpura může rozvonět, i když zřejmě méně intenzívně. Celý byt ale zaručeně provoníte, pokud dáte bylinky do aromalampy. Pozor! Nikdy nenechávejte bylinky doutnat bez dozoru.

Bylin, které můžete použít, je nepřeberně. Jednotlivé složky musejí být dokonale vyschlé a nadrobno nadrcené. Vůni zintenzivníte a prohloubíte, když zakapete bylinky třemi až pěti kapkami přírodních éterických olejů (např. pomeranče, mandarinky, borovice, vanilky aj.).

Výhodou doma připravené směsi je, že víte, co přesně spalujete, a vyhnete se syntetickým látkám. Spalování však vyžaduje určitou zručnost a napoprvé se vše nemusí povést.

Vánoce byly vždy opředeny tajemstvími a kouzly. Bylo tak pěkné na chvíli uvěřit, že se může stát zázrak a život se změní. Jaké byliny v tom našim předkům pomáhaly?

Zkuste třeba růži, tymián, vanilku, muškátový oříšek, hřebíček, skořici, pelyněk, oregano, majoránku, citronovou kůru, vavřín, maliníkové, jahodové a ostružinové listí, mátu, levanduli, meduňku, mateřídoušku, bazalku, semena fenyklu, šípky, anýz, kmín, měsíček, chrpu, vřes, heřmánek, jehličí, eukalyptus apod.

Spalováním vydává silnou bylinnou, typicky rozmarýnovo-pryskyřičnou vůni. Snítky rozmarýnu se používaly jako afrodiziakum, ale také pro omlazení nebo očištění příbytku. Je vhodný pro každého začátečníka.

Právě tahle bylina patří k vánočnímu období. Věřilo se, že jejím prostřednictvím lidé získají odpuštění. Podle starých zvyků se svazek této rostliny kropil svěcenou vodou, aby se do obydlí nedostalo zlo. Sušené listy a jejich vůně při spalování působí jako sedativum a navozují celkové zklidnění organismu.

Je to silný strom, který byl považován za symbol života a síly. Pálí se jehličí, které má jemnou lesní, pryskyřičnou vůni s citrusovým nádechem. Věřilo se, že uzdravuje, ochraňuje a obnovuje ztracenou sílu.

Je známá jako bylina nesmrtelnosti a domácího štěstí. Podle pověsti pomohla Panně Marii a Josefovi skrýt se ve svých listech, tak projevila svoji laskavost.

Svazek sušených šalvějových listů na svátečním stole by měl udržet v rodině laskavost a vstřícnost po celý rok. Kromě toho samotné spalování šalvěje má dezinfekční a protizánětlivé účinky a také ochraňuje stavení před zlými duchy. Ale opatrně, vůně šalvěje je poněkud štiplavější.

Naši předci věřili, že jeho dřevo, větvičky i bobule dokážou zahánět nemoci, ale i nejrůznější zlé bytosti. Jeho výpary dezinfikují a čistí, dodávají životní sílu a energii. Vůně je příjemná, jemně dřevitá s typicky jalovcovým nádechem. Ale pro jednodruhové spalování musíte získat určitou zručnost, aby nevznikl jen štiplavý kouř.