V současnosti se koleda podle tohoto zvyku dodržuje již jen na několika málo místech Česka. Koledníci obcházejí se zpěvem a přáním krásných Vánoc sousedy, kteří je odměňují pohoštěním a výslužkou.

V minulých dobách na Štěpána odcházeli ze služby čeledíni a děvečky a na odchodnou dostávali zvláštní koláč, který tvořily tři pruhy těsta - spletené do kruhu a ozdobené ořechy, rozmarýnem a pentlemi.

Dnes má většina z nás tento den spjatý s návštěvami a opět dobrým jídlem. Tradice také velí připravit na Štěpána pernatou drůbež. Na stole by tak neměla chybět husa, kachna nebo alespoň kuře.

Kdo byl sv. Štěpán

Křesťanský kazatel, který byl ukamenován za to, že se údajně rouhal proti judaismu, protože věřil v Ježíše Krista. Byl to první křesťanský mučedník. Když po něm lidé házeli kameny, prý se za ně modlil, aby jim bylo odpuštěno, slovy: „Pane, odpusť jim tento hřích!”

Sv. Štěpán je patron koní a námořníků.

Zdroj: Vánoce - historie, zvyky, tradice od Jitky Pastýříkové

 Pranostiky na druhý svátek vánoční

  • Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí.
  • Svítí-li na den sv. Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
  • Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
  • Na svatého Štěpána, když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
  • Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.