„Spolužáci mi říkali, že to mám hrozné, když jsem se narodil čtyřiadvacátého prosince, ale já to tak nevnímal. Nikdy jsem nepociťoval, že bych měl méně dárků. Rodiče mi opravdu připravili nádherné dětství, na které rád vzpomínám. Táta celý rok někde hrál, ale Vánoce byl vždy s námi, takže to pro mě byl o to větší svátek,“ řekl Novinkám Jakub.

Štědrý den u syna muzikanta Karla Vágnera začínal tak, že ho otec s matkou probudili dortem přineseným do postele.

„Sfoukl jsem svíčky, šel ven, třeba na ryby a večer hned byly Vánoce. Bylo to krásné. Dlouho jsem dokonce věřil na Ježíška a svým způsobem na něj věřím dodnes. Rodiče mě posílali do patra, ať se jdu dívat z okna, až přiletí, najednou jsem spatřil světlo a pak jsem už jen slyšel dole zvoneček a pod stromečkem bylo množství dárků. Jednou ale nebyla ještě taková tma, takže jsem uviděl, že děda drží obrovský klacek, na kterém má na vlasci navázanou prskavku, takže se to celé prozradilo. Byl jsem obrovský zklamaný, ale hned další Vánoce jsem dělal Ježíška mladším bratrancům a sestřenicím, takže šlo o krásné předání štafety,“ směje se Vágner.

Každý rok má troje Vánoce. Jedny u otce, druhé u matky a babičky, a třetí celá rodina pohromadě.

„Má to své výhody. Každopádně ale dodržuji zásadu, že na Vánoce jsem vždycky tady. Česko je můj domov a nedokážu si představit, že bych svátky prožil jinde. Jen kdysi dávno jsem byl v té době v Austrálii, ale jinak jsem to nikdy neporušil,“ dodal rybář, který sám rybám moc neholduje a ke štědrovečerní tabuli podle něj neodmyslitelně patří spíš bramborový salát s řízkem, než s kaprem.