Článek
„Svátky a organizovanou zábavu nemám moc rád, Vánoce jsou také hodně zkomercializované. Ale u nás v rodině je to velká tradice a samozřejmě ji dodržujeme. Na Štědrý den jsme s babičkou a manželkou sami, s dětmi, které už mají své rodiny a děti, se vídáme druhý den. Čtyřiadvacátého jsem vždy začínal slivovicí, pak se šlo do koupelny zabít kapra, ale rozmyslel jsem si to a šlo se zase na panáka. Nakonec nezbylo, než ho zabít. Poslední dobou už je mi ale tahle tradice protivná, takže kupujeme už zabitého,“ řekl Novinkám Brabec.
„Dárky nedávám, ale maluji. Napíšu třeba ‚Milá Šárinko, dostáváš od Ježíška kozačky, kabelku a další věci‘ a všechno to tam nakreslím. Nerad dávám peníze, takže se spolu sejdeme, pěkně si popovídáme a pak dostanou VIP kartu a vyberou si sami, co se jim líbí. Naštěstí děti nejsou rozmazlené, nevybírají si předražené věci.”
F. A. Brabec má České lvy za kameru, producent Pavel Pásek plyšové za Kameňáky.
Zvyk dodržují od sametové revoluce. „Dřív jsme kvůli dárkům jezdili všichni do Německa. Manželka z legrace pokaždé nasmažila řízky a kluci se jimi s radostí ládovali už za Prahou. Ta forma výletu byla úžasná, rodina se při něm vždy semkla,“ vypráví režisér (Máj, Kytice, Král Ubu nebo nejnověji svátečně laděný Vánoční Kameňák).
Svým čtyřem dětem nikdy nezapomene koupit knihy a sázkové tikety, ale prim hrají vánoční kresby.
„Naše třiatřicetiletá dcera dokonce byla nešťastná, když jsem na ni jeden rok zapomněl, že nemá dopis od tatínkova Ježíška. Těší se na to všechny děti a patří to už neodmyslitelně k našim vánočním tradicím,“ dodal.