„V České republice na otravu alkoholem ročně zemře zhruba tři sta lidí. Je to ale jen špička ledovce, protože celý problém se jmenuje alkoholismus,“ soudí Petr Popov, primář protialkoholní léčebny v Praze u Apolináře. Světová zdravotnická organizace uskutečnila před dvěma roky výzkum, do kterého zahrnula i Českou republiku.

Vyšlo z něj, že ČR je stále na prvním místě ze všech zemí Evropské unie v roční spotřebě čistého (100%) alkoholu na občana staršího 15 let. A bohužel nejsou výjimkou i mladší pijáci alkoholu.

„Občan nad 15 let ročně vypije 16,6 litru čistého alkoholu. Přitom v sousedním Německu je to 12,8, v Polsku 13,6, v Rakousku 13 a na Slovensku 14,5,“ uvádí primář Popov.

Přímo na alkoholu je v ČR závislých 12,5 procenta mužů a 2,7 procenta žen. „Časté pití nadměrných dávek zvyšuje riziko úrazů, dopravních nehod a agresivního jednání v opilosti,“ tvrdí profesor Michal Miovský, přednosta kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Při oslavách pijí i děti

Podle obou odborníků je v ČR vysoká tolerance společnosti ke konzumaci alkoholu a není výjimkou, že pijí už i děti a při různých příležitostech, například narozenin, jim alkohol nabízejí jejich rodiče. Jestliže alkohol ve velkém může zabíjet, v malých dávkách může lidskému organismu prospívat.

„Bylo prokázáno, že úplná abstinence je - v souvislosti s rizikem úmrtí na následky kardiovaskulárního onemocnění - srovnatelná s nadužíváním alkoholu,“ soudí profesor Miloš Táborský, přednosta interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Umírnění konzumenti alkoholu jsou na tom, co se týče prevence kardiovaskulárního systému, lépe než abstinenti.

Nejzdravější je podle profesora Táborského suché víno, které kromě alkoholu obsahuje i tzv. flavonoidy spadající do skupiny antioxidantů. Ty působí protirakovinotvorně a prospívají srdci. Také pivo v malém je prospěšné. Jsou v něm vitamíny skupiny B, stopové prvky a minerály, především hořčík, draslík, fosfor, chlorid, křemík, zinek atd. Jeho úskalím je, že se pije ve velkém množství.

Destiláty bychom podle Táborského spíše pít neměli. Obsahují velké množství alkoholu a většinou negativně působí v zažívacím traktu. Při nadměrném pití to dokonce může vést ke vzniku onemocnění jater.

Po oslavě nesedat za volant

Po oslavě, například právě silvestrovské, je lepší nesedat za volant auta. Vždyť řízení pod vlivem alkoholu je trestný čin, hrozí vysoká pokuta, ale je také mnohem vyšší riziko havárie, protože ostrost vidění i pozornost řidiče jsou alkoholem sníženy.

A ještě něco: alkohol je i hodně kalorický. Kdo ho pije hodně, zejména piva, může tloustnout. Ve 100 ml výčepního piva je 130 kJ, ve víně 270 až 320, v šumivých vínech až 450, ve vermutech až 600, v tvrdém alkoholu až 1000 kJ. A přebytečná kila se těžce shazují.

S alkoholem tedy mírně i na silvestra. Vždyť radovat z příchodu nového roku se můžeme i bez něj.

Kdy nesedat za volant
Alkohol zhoršuje schopnost řízení auta, a to už po dávkách pohybujících se kolem 10 gramů alkoholu, tedy asi půl litru desetistupňového piva.
Pravděpodobnost nehody je při hladině alkoholu následující:
 0,3 až 0,9 promile – 7x větší
1 až 1,4 promile – 31x větší
 nad 1,5 promile – 128x větší
Řízení pod vlivem alkoholu je trestný čin, hrozí pokuta až 50 tisíc a zákaz činnosti řízení až na dva roky.

Jak alkohol ovlivňuje schopnost řídit

  1. 0,2 až 0,5 promile (1 až 3 piva nebo 3,5 dcl vína nebo dva panáky destilátu) – prokazatelné zhoršení schopnosti řídit. Tendence riskovat, nepřiměřená sebedůvěra, zhoršená schopnost rozeznat pohybující se světla. Je horší odhad vzdálenosti.
  2. 0,5 až 0,8 promile (5 piv nebo do 6 dcl vína nebo 4 panáky destilátu) – zhoršený postřeh a prodloužený reakční čas. Přeceňování vlastních schopností, oči se obtížně přizpůsobují přechodu ze světla do tmy a naopak, horší vnímání barev, zejména červené. Zhoršená schopnost soustředění, špatný odhad vzdálenosti.
  3. 0,8 až 1,2 promile (nad uvedené hranice) – k tomu, co platí až dosud, se přidává zhoršující se schopnost vnímat okraje zorného pole, kdy jde o tzv. tunelové vidění. Prohlubuje se zhoršování soustředění a čas na jakoukoli reakci.
  4. Přes 1,2 promile – kromě výše uvedeného další zhoršení poruchy soustředění, reakčního času, rovnováhy a nekritičnosti. Špatná orientace. I zkušený řidič může sešlápnout plyn místo brzdy.
Co je závislost na alkoholu – příznaky
Silná, přemáhající touha nebo pocit puzení užívat alkohol, zanedbávání jiných zájmů kvůli alkoholu, pokračování v pití přes jasný důkaz škodlivých následků, a to jak zdravotních, tak společenských.
Zvyšování tolerance vůči účinku alkoholu.
Abstinenční příznaky, při nedostatku alkoholu, třes, nervozita, výrazný neklid, halucinace, bolesti hlavy, bušení srdce, křeče, riziko úmrtí.
Neschopnost kontrolovat pití alkoholu.
Aby mohl lékař potvrdit, že jde o závislost, musí být z uvedených příznaků u konkrétního jedince přítomny alespoň tři současně, a to kontinuálně po dobu alespoň jednoho roku, nebo bez přerušení alespoň jeden měsíc.
Za rizikové pití se považuje:
vyšší než 60 g čistého alkoholu denně u mužů vyšší než 40 g čistého alkoholu denně u žen.
20 g čistého alkoholu obsahuje zhruba: 200 ml vína nebo 500 ml piva (max. 120) nebo 50 ml destilátu (max. 40 %).
Užívání alkoholu je celosvětově třetím nejrizikovějším faktorem z hlediska předčasných úmrtí a zdravotních postižení a nejrizikovějším faktorem pro úmrtí mužů mezi 15 až 59 lety.
Rizikové pití zvyšuje riziko deprese 3,7krát, úzkosti 2,2–3,1krát, výskyt poruch osobnosti (asociální, hysterická apod.) sedmkrát