Když si tedy člověk vyhlídne strom, uřízne a poté zasadí do vánočního stojanu, v teple domova se z něj začne díky zmíněnému postřiku šířit těžký zápach. Tato „vůně“ se dá přirovnat k odéru zkaženého masa, či tlejícím odpadkům.

"Samozřejmě je to pro některé lidi daleko jednodušší, zkusit si stromek sehnat takovýmto způsobem. Týká se to stromů kolem dvou, třech metrů. Loni se jich ztratilo asi tak za padesát tisíc," uvedl v ČT Josef Smetiprach z Městské zeleně Hradec Králové.

Každý, kdo se rozhodne získat stromeček tímto způsobem, by si měl uvědomit, že páchá trestný čin. Cena jednoho stromku vysazeného v přírodě se totiž pohybuje kolem deseti tisíc korun a za to už hrozí trest až dvou let ve vězení.

Podle slov novojičínské mluvčí Marie Machkové pro ČTK chrání Nový Jičín své jehličnany postřikem už pátým rokem. Některým stromkům podle ní lesníci také ulamují větvičky, aby nebyly pro zloděje tak atraktivní. Machková uvedla, že je tato forma ochrany účinná, protože město nezaznamenalo žádné krádeže od roku 2008.

Stromky se kradou i ve Švédsku

Nenechme se ale mýlit. Krádeže vánočních stromků nejsou žádnou českou specialitou. Například ve Švédsku je každý rok pětina ozdobených stromků kradených v lese.

„Průměrná cena obyčejného vánočního stromku se pohybuje kolem tří set švédských korun (900 českých korun), podle toho, kde žijete. Ale krásný stříbrný smrk vyjde na čtyři až osm set švédských korun (asi dvanáct set až dva a půl tisíce českých korun),“ uvedl podle agentury Famous Gunnar Göthner pro švédské vydání deníku Local.

Švédové také stále častěji volí lacinější varianty stromků, nejméně nákladný s ohledem na pořizovací cenu je smrk červený, naopak nejdražší hustý smrk stříbrný.

Nejvíce se stromky kradou v lesích ve středním Švédsku v oblasti Dalarna a Jämtland či na západě ve Värmlandu.