Naši předkové by při představě takového hodování jen nevěřícně kroutili hlavou. Střídmost a jednoduchost – to býval hlavní rys slavnostní štědrovečerní tabule. Vyprávět by o tom mohli zvláště lidé na Valašsku, v tomto chudém a neúrodném moravském kraji, kde se vždy žilo skromněji než jinde.

Štědrovečerní stůl býval ve valašských chaloupkách sice pestrý a hostina sestávala až z devíti chodů, ovšem tvořily ji pouze suroviny, které byly v hospodářství k mání, nebo jednoduché pokrmy z nich. Navíc porce nebyly velké. Na stole nesměla chybět žádná plodina, která se v hospodářství pěstovala, což mělo zajistit dobrou úrodu i v příštím roce.

Představu o tom, jak prostý byl štědrovečerní stůl na Valašsku, si můžete udělat na výstavách v místních muzeích.

Představu o tom, jak prostý byl štědrovečerní stůl na Valašsku, si můžete udělat na výstavách v místních muzeích.

FOTO: Martina Žáčková, Právo

Na stole nechybělo obilí v ošatce, cibule, česnek, sušené ovoce, ale třeba i med nebo vejce a zejména chléb a sůl jako symboly domova a prosperity. V řadě rodin na Valašsku začínala (a někde dodnes začíná) štědrovečerní večeře společným pojezením oplatku s medem, který připomínal hostii, a měl evokovat církevní obřadnost okamžiku.

Samotná hostina se lišila region od regionu i v závislosti na majetkových poměrech rodiny, to zásadní však zůstávalo. Na začátek se servírovala polévka – hřibová nebo hrachová, případně Ščedračka – jakási všehochuť, při jejíž přípravě hospodyně do hrnce přidaly, co jim přišlo pod ruku. Našly se v ní i tak zdánlivě nesourodé kombinace jako hrách, sušené švestky, houby a brambory.

Nechyběl štrúdl nebo sušené ovoce

Dále se podávala už jen krupičná nebo pohanková kaše, někde brambory s cibulí nebo zelí s chlebem, k tomu byl na stole hrách, sušené ovoce či hřiby. Nechyběl ani menší sladký pamlsek – v městském prostředí štrúdl, na venkově vdolky s povidlovým nebo hruškovým „potěradlem“ (pro větší vdolky se později vžil dnes rozšířený pojem frgál), případně kompot. Maso se nejedlo, ryba se na valašském jídelníčku objevuje až od druhé světové války.

Zatímco zbytky dnes často končí v koši, dříve je lidé plně zužitkovali. Štědrovečerní obřadní pokrmy měly mít totiž magickou moc. Ze štědrovečerního stolu se dávaly kousky i dobytku, aby se zajistilo jeho celoroční zdraví a aby dával po celý rok řádný užitek. Část se také sypala ptákům.

Pro nastávající rodiče jistě nebude bez zajímavosti s tím související pověra, že pokud k zrní první přiletěla sýkorka, mělo se narodit děvče. Pokud přiletěl vrabec, měl do rodiny přibýt chlapec.

Z nápojů se na Štědrý večer pil čaj a kořeněná kořalka zvaná zhřívanica.

Zkuste si některá z tradičních jídel uvařit

Pokud si chcete pro inspiraci vyzkoušet valašskou večeři, směle do toho. Možná se po takovém střídmém večeru ráno probudíte s příjemně poloprázdným žaludkem a vaše první myšlenky nebudou patřit předsevzetí, že je třeba okamžitě začít držet dietu.

Tvarohový frgál
Na 3 frgály: 500 g polohrubé mouky, 2 žloutky, 125 g másla, 75 g moučkového cukru, 1/4 l teplého mléka, 35 g droždí, špetka soli, citrónová kůra.

Z droždí, trochy cukru, mléka a mouky připravíme kvásek. Utřeme máslo, zbylý cukr a žloutky. Přidáme kvásek a ostatní suroviny a necháme vykynout dvě až tři hodiny. Vykynuté těsto rozválíme přímo na vymazaném plechu, vykrojíme kruh. Okraje by měly být trochu vyšší, aby nevytékala náplň. Tvarohová náplň: na 1 frgál smícháme lžíci cukru, vanilkový cukr a cca 50 g tuku, přidáme 2 tvarohy, 2 žloutky a rozinky namočené v rumu. Nakonec posypeme drobenkou (polohrubá mouka, moučkový cukr, máslo), necháme ještě chvíli dokynout a upečeme ve vyhřáté troubě při 180 °C.

Zhřívanica
0,5 l výčepní lihoviny nebo režné, 3 dkg másla, lžíce cukru, skořice, hřebíček, nové koření, 3 kuličky pepře, 1 dcl vody

Cukr „upálíme“ na másle na karamel. Zvlášť povaříme ve vodě koření, získanou zahnědlou tekutinu vlijeme na karamel. Chvíli povaříme a přidáme alkohol. Již jen ohřejeme, nevaříme! Nápoj zjemníme kouskem másla. Podával se i jako posilující nápoj pro šestinedělky.

Pohanková kaše s trnkami
1,5 l mléka, 3/8 l pohanky, 15 dkg sušených švestek, máslo, cukr, sůl

Pohanku uvaříme v osoleném mléce, aby byla vláčná. Vmícháme sušené švestky, rozetřeme do vymazaného pekáčku a upečeme v troubě. Hotový pokrm se krájí na čtverce, pocukruje a pokape rozpuštěným máslem.

Pramen: Jaroslav Štika, Lidová strava na Valalašsku a www.recepty.cz