Článek
Přinášíme výběr nejlepších knih, které se podařilo také úspěšně zfilmovat. Třeba v našem seznamu objevíte knihu, kterou jste ještě nečetli, nebo film, který jste dosud neviděli.
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Název nejvýznamnějšího díla Jaroslava Haška bývá často zkracován na Osudy dobrého vojáka Švejka či je to prostě a jednoduše Švejk. Tento čtyřdílný protiválečný humoristický román vyšel v letech 1921-1923 a jde o nejpřekládanější český román, který byl vydán celkem v 58 jazycích. Spolu s mistrovským vypravěčským talentem Jaroslava Haška se o popularitu knihy zasloužil také malíř Josef Lada se svými kouzelnými ilustracemi. Haška k sepsání tohoto fenomenálního románu inspirovaly jeho zážitky z 1. světové války, především pak jeho působení v řadách 91. pěšího pluku rakousko-uherské armády. V knize jsou použita pravá jména některých příslušníků tohoto pluku (hejtman Ságner, nadporučík Lukáš, účetní šikovatel Vaněk) a také skutečná jména míst, kterými vojáci procházeli. Příhody, které Švejk prožívá, pramení z příběhů lidí, s nimiž se autor poznal. K těm patří mimo jiné i důstojnický sluha nadporučíka Lukáše, který se jmenoval František Strašlipka.
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války nejsou jen humoristickým románem, představují také satiru, která přesvědčivě líčí žalostné poměry panující v rozkládajícím se Rakousko-Uhersku. Autor píše jazykem obyčejného člověka a prostřednictvím hlavního hrdiny ukazuje na nesmyslnost válčení a starého řádu. Hašek bohužel své nejvýznamnější dílo nestihl dokončit. Zemřel 3. ledna 1923 na ochrnutí srdce.
Srdce diváků si nejvíce získala filmová adaptace tohoto románu s názvem Dobrý voják Švejk z roku 1956. Natočení této protiválečné filmové komedie se chopil režisér Karel Steklý a postavu Švejka si zahrál nezapomenutelný Rudolf Hrušínský. Výborný výkon podal také Svatopluk Beneš v roli nadporučíka Lukáše, František Filipovský jako agent Bretschneider, Miloš Kopecký v roli feldkuráta Otto Katze a další. Není divu, že si tato filmová adaptace vysloužila roku 1957 nominaci na Křišťálový glóbus. Téhož roku na ni navázal druhý díl s názvem Poslušně hlásím od stejného režiséra, ve kterém si mimo jiné zahrál i Jaroslav Marvan či Miloš Nedbal.
Hlášky ze Švejka
„Disciplína, vy kluci pitomí, musí bejt! Jinak byste lezli po stromech jako opice!“
„Co vůbec v těch regálech je? Kdybys měl aspoň v každým šuplíku flašku, mohli bysme pít podle abecedy.“
„Nešetři mě. Mysli si, že na klystýru stojí Rakousko a vítězství je naše!“
„Člověk je tak složitá bytost, že o tom lidstvo nemá ani ponětí.“
„Česky vojak, dobra vojak!“
Kytice
Kdo by neznal Kytici, neochvějnou součást seznamu povinné četby? Tuto proslulou básnickou sbírku napsal historik, právník, archivář, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek Karel Jaromír Erben. Významný představitel literárního romantismu vydal sbírku poprvé v roce 1853, a to pod názvem Kytice z pověstí národních. V rozšířené verzi, tedy spolu s oddílem příležitostných písní, vyšla podruhé jakožto Kytice z básní K. J. Erbena roku 1861. Jádrem sbírky je dvanáct básní oddílu Pověsti národní, jež záhy doplnila třináctá báseň Lilie. Uvedeny jsou básní Kytice, která dala jméno celému souboru. Básně jsou inspirovány lidovou slovesností a poukazují na hodnotu mezilidských vztahů. Polovina z nich byla sepsána a otištěna ještě před souhrnným vydáním. K těm nejstarším patří Polednice, Poklad, Zlatý kolovrat, Štědrý den a Holoubek. První sbírka vydaná u pražského nakladatele Jaroslava Pospíšila nebyla ilustrována, druhé a další dvě vydání u téhož nakladatele již byla doplněna ilustracemi od dřevorytce Františka Rychtera.
Do filmového zpracování básnické sbírky Kytice se roku 2000 pustil režisér a kameraman F. A. Brabec, trojnásobný držitel Českého lva za nejlepší kameru. Jednoho z nich získal právě za ztvárnění Kytice, které divákům představilo sedm Erbenových básní: Kytice, Vodník, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Dceřina kletba a Štědrý den. Při natáčení bylo využito mnoha, nejen technických novinek. Výsledkem je poetická kompozice obrazu, obrazu, hudby, krajiny a architektury. V hlavních rolích zde vynikla celá řada skvělých českých herců, jmenujme například Stellu Zázvorkovou, Kláru Sedláčkovou, Lindu Rybovou, Karla Rodena, Jiřího Schmitzera, Karla Dobrého či Bolka Polívku.