Steve Jobs

Poznávacím znakem Steva Jobse vždy byl černý rolák, modré levisky a tenisky. Na pohled obyčejný muž byl až do své smrti jednou z ikon počítačového průmyslu a šéfem světového gigantu Apple. Do této pozice jej přivedla vlastní píle, ale také odvaha a chuť riskovat při cestě za svým snem.

Jak už to tak bývá, velké počiny často doprovází silné a netradiční příběhy. Také Steve Jobs začínal jako prosťáček: první počítač, jenž připomínal spíše bedýnku s obvody, zkonstruoval v otcově garáži za peníze, které získal z prodeje svého oblíbeného hipísáckého mikrobusu od Volkswagenu. Od té doby se začal měnit svět technologií.

Steven Paul Jobs se narodil 24. února 1955 v San Francisku. Jeho vlastní rodiče se jej po porodu sice vzdali, ale ještě tu noc našel domov u Paula a Clary Jobsových.

V sedmnácti letech nastoupil Jobs na poměrně kvalitní Reed College v Oregonu, což jeho nepříliš bohaté rodiče stálo velkou část úspor. Budoucí počítačový mág však se školou skončil již po prvním semestru.

Jobs, který stejně jako většina tehdejších mladých propadl hnutí hippies, snil o spirituální výpravě do Indie. Aby na ni sehnal prostředky, začal pracovat ve společnosti Atari, působící v herním průmyslu. Z Indie se vrátil jako buddhista, s oholenou hlavou a v tradičních šatech. Chvíli pak ještě pracoval v Atari se Stevem Wozniakem, s nímž se seznámil během brigády u Hewlett-Packard.

Tito dva spolu v roce 1975 začali nejprve v pokoji Jobsovy sestry a poté v garáži jeho otce pracovat na prototypu počítače. Jejich snem bylo dostat tehdejší obří stroje z ohromných klimatizovaných sálů na stůl běžných uživatelů.

Výsledkem byl model Apple I., který prakticky sestával jen ze základní desky a sloužil spíše jako hračka nadšencům do elektroniky. I tak se těchto Applů podařilo prodat více než dvě stovky kusů a dvojice vynálezců založila firmu Apple. Jako vstupní kapitál jim posloužily peníze z prodeje Jobsova mikrobusu a Wozniakovy vědecké kalkulačky.

Ještě větší úspěch sklidil následovník Apple II., a tak se společnost mohla začít rozrůstat o nové zaměstnance, sponzory a především pracovat na vývoji nových modelů. Ze Stevena Jobse se v jeho pětadvaceti letech stal multimilionář.

V roce 1983 však přišel zlomový okamžik, když Apple přetáhl šéfa Pepsi-Coly Johna Sculleyho, který Jobse záhy z firmy vypoklonkoval. Důvodem bylo především jeho neekonomické jednání, při kterém upřednostňoval drahé inovace a vzhled před cenovou dostupností.

Ambiciózní vegetarián a buddhista se vyhazovem nenechal odradit a založil společnost NeXT Computer, jež vyvíjela technicky velmi vyspělé stroje. Od režiséra George Lucase odkoupil filmovou společnost a udělal z ní počítačové studio Pixar. To se podílelo na mnoha úspěšných animovaných filmech, mezi nimi například na vůbec prvním počítačově animovaném celovečerním snímku na světě - Příběhu hraček. Pod Jobsovým vedením se Pixar stal nejúspěšnějším animačním studiem na světě.

S odstupem na tyto události hleděl Jobs vstřícným okem a dokonce prohlásil, že pro jeho kariéru byl vyhazov velmi přínosný. V roce 1996 navíc Apple za více než 400 miliónů dolarů odkoupil NeXT a Jobs se vrátil do funkce ředitele.

Jeho povinností bylo dostat Apple zpátky do pozice lídra trhu, kterou ztratil v souboji z IBM. To se mu podařilo díky uvedení modelu iMac a také díky použití některých technologií z NeXT. Od té doby za pomoci několika silných novinek Apple jen vzkvétal.

Práci mu postupně ztěžovala postupující rakovina slinivky břišní, kterou mu lékaři diagnostikovali v říjnu 2003. Ta je jednou z nejzákeřnějších forem rakoviny, nicméně Jobs se jednou přiznal, že onemocněl její vzácnou formou, která byla operovatelná. Po devět měsíců od diagnózy ale odmítal lékařskou pomoc. Podle některých odborníků na rakovinu si tím mohl výrazně zkrátit život, či dokonce zmařit šanci na úplné vyléčení.

V průběhu následujících letech se povedlo Applu v čele s Jobsem upevnit si své místo mezi technologickými giganty. S produkty, jako je iPod, iPhone a iPad, Apple určoval směr, jakým se technologie bude vyvíjet. Postupující rakovina si však vybírala daň, kvůli léčbě si musel Jobs brát dlouhá pracovní volna, během kterých ho v čele Applu zastupoval Tim Cook, jenž přišel do Applu na Jobsovu žádost v roce 1998.

Na začátku roku 2011 už Jobsovo onemocnění postoupilo natolik, že byl nucen přestat se účastnit na každodenním chodu firmy, nahrazoval ho Cook. Jobs se však nadále podílel na hlavních strategických rozhodnutí firmy. V srpnu téhož roku pak definitivně odešel z vedení firmy. Nepřekvapivě jej v čele Applu nahradil právě Tim Cook.

Steve Jobs se pak plně zaměřil na boj s rakovinou a na trávení času se svou rodinou. 5. října 2011 Jobs rakovině podlehl, zemřel ve své rezidenci obklopen svou rodinou a nejbližšími.

Příběh Steve Jobse inspiroval milióny lidí na celé planetě. Bývalému hipísákovi, který se netajil s experimentováním s LSD za svých mladých let, se postupně podařilo vybudovat obří koncern, jenž na svět chrlí největší technologické novinky s nakousnutým jablkem ve znaku.

Za svou práci byl v minulosti několikrát oceněn. Od prezidenta Reagana převzal v roce 1985 Národní medaili za technologie, získal Jeffersonovou cenou za veřejnou službu a několikrát figuroval v čele žebříčků byznysmenů.

Je také zapsán v Guinnessově knize rekordů jako generální ředitel s nejnižším platem na světě. Pobíral pouhý jeden dolar, ačkoli jeho jmění před smrtí v roce 2011 činilo více než osm miliard dolarů a Jobsovi tehdy patřilo 110. místo v žebříčku nejbohatších lidí na planetě časopisu Forbes.