Článek
Souls hrami se rozumějí tituly od japonského studia FromSoftware, jež mají v názvu slovo Souls. Jde tedy o Demon’s Souls z roku 2009 a tři díly série Dark Souls. Ve studiu ale od vydání první Souls hry vznikly ještě tři další tituly – Bloodborne, Sekiro: Shadows Die Twice a Elden Ring. Ty mají sice jiný příběh a zasazení, hratelností se ale velice podobají. Souhrnně se jim podle prvních dvou značek, tedy Souls a Bloodborne, říká Soulsborne. Pro potřebu tohoto článku je však zjednodušeně zařadíme mezi Souls hry.
Jde o akční RPG z pohledu třetí osoby, které se ale od těch ostatních odlišují neúprosnou obtížností, typickým soubojovým systémem s důrazem na bossfighty, komplexním designem úrovní a netradiční metodou vyprávění příběhu. Dalším specifikem her od FromSoftware je to, že hráči prakticky nic nevysvětlují a bývá občas obtížné zjistit, co má dělat a kam jít dál. Společným poznávacím znakem je potom i specifické uživatelské rozhraní a potemnělý výtvarný styl.
Úspěch Dark Souls kromě Soulsborne spustil vlnu takzvaných Soulslike her, tedy napodobenin Souls her. Mezi nejpovedenější patří série Nioh, The Surge nebo Star Wars Jedi.
Příběh
Jelikož soulsborne hry obsahují hned pět samostatných značek, nelze mluvit o jedné dějové linii ani o jednom kánonu. Pojícím prvkem všech čtyř Souls her a Bloodborne je však premisa choroby, která sžírá svět a kterou hráčova postava musí zastavit. O protagonistovi tu potom, s výjimkou Sekira, nelze moc hovořit. Jde totiž o plně přizpůsobitelného němého hrdinu, kterého ostatní nazývají přezdívkou. Hry mívají historické zasazení s četnými fantasy prvky.
Spíše než zápletkou se soulsborne hry odlišují formou vyprávění. Opět s výjimkou Sekira je tu jen velmi málo cutscén a kompletně tu chybí rozvětvené dějové linie s komplexními dialogy. Příběh je vyprávěn pomocí rozhovoru s dalšími postavami ve světě a popisků zbraní nebo předmětů. Leccos se pak lze dozvědět i z podoby světa a úrovní, není to však jednoduché. Vyprávění FromSoftware není přímočaré a je hlavně na hráči, jeho zvědavosti a interpretaci, aby si poskládal střípky dohromady.
Hratelnost
Hratelnost je to, co učinilo tyto hry tolik populárními. Jak již bylo řečeno, jedná se o akční RPG z pohledu třetí osoby. Místo zkušeností tu sbíráte duše (tedy souls) nebo jejich obdobu. Jde o body, které se získávají za poražení nepřátel, a lze je následně investovat do vylepšení statistik postavy. Zároveň ale dublují jako měna pro vylepšování a opravu zbraní.
Háček je ale v tom, že jakmile zemřete, o všechny neinvestované duše přijdete a musíte se pro ně vrátit tam, kde jste padli. Když při tom zemřete znovu, body ztratíte nadobro. V kombinaci s vysokou obtížností tedy tyto hry dokážou být frustrující, o to ale vývojářům šlo. Když se to totiž konečně podaří, následuje velká radost a uspokojení.
Se smrtí souvisí další typický prvek těchto her – bonfiry. Jedná se o ohniště, u nichž lze hru uložit či vylepšovat postavu a zbraně. Zároveň se zde doplní zásoba léčivých předmětů, na druhou stranu se ale oživí nepřátele, které jste předtím zabili. Po smrti se objevíte u posledního navštíveného bonfiru.
Díky tomuto systému můžete částečně regulovat obtížnost. Když vám některý boss dělá problém, lze si na oživených nepřátelích „nafarmit“ duše navíc, u ohniště si zvýšit statistiky a tím i svou sílu. Ve hře totiž není přítomno vyrovnávání obtížnosti, takzvaný level scaling.
Opět až na Sekiro najdete ve hrách od FromSoftware tvorbu postavy a třídy, které nabízejí různé statistiky do začátku.
Specifický je i soubojový systém. Ten se spoléhá primárně na potyčky nablízko za pomocí krátkých i dlouhých zbraní či magie. K obraně pak slouží štít nebo proslulé kotrmelce. Veškeré bojové akce spotřebovávají výdrž, nelze tedy útočit donekonečna a je nutné tu a tam počkat, než se dobije. To je podstatné u soubojů s bossy, které není možné porazit na pár zásahů. U některých her pak ještě existuje ukazatel magické energie, „many“. Do boje si lze na pomoc povolat různá NPC (další nehratelné postavy).
Výrazným znakem je i design úrovní. Ty jsou polootevřené (s výjimkou Elden Ringu) a hra má lineární povahu, lze se ale vracet do již navštívených míst a získávat duše navíc. Jednotlivé oblasti jsou mistrovsky propojené do sebe. Hry mají vždy centrální lokaci, do které poprvé dorazíte na startu. Z ní se pak rozbíhají jednotlivé cesty do dalších míst. Ve zmenšené podobě takto fungují i některá ohniště.
Stálým prvkem soulsborne her je taktéž on-line režim. Ten umožňuje sdílení zpráv mezi hráči, kooperaci nebo takzvané invaze, kdy se přenesete do světa jiného hráče a zabijete ho.