Ještě nedávno coby finanční či investiční poradci nebo pojišťovací zprostředkovatelé a teď zase za to, že pro údajně poškozené klienty vypáčí z pojišťoven peníze nebo poradí, jak dostat odškodnění od obchodníka s cennými papíry.

Přitom se jen chtějí přiživit. Na drahých tzv. analýzách, na poplatcích a tzv. právních nákladech předem, a samozřejmě na provizích z případného mimosoudního vyrovnání.

Příběhy a hlavně velká čísla o úspěšném tažení proti „zlým“ finančním společnostem, jimiž se mnohdy prezentují, ale nelze nijak ověřit. Jsou to jen tvrzení.

Každého, kdo vám chce pomáhat s penězi, si důkladně prověřte.Monika Nedelková, finanční arbitr

A i z nich při pozorném čtení vyplývá, že klientům, které zastupují, v tom lepším případě z případné mimosoudní náhrady zůstane vlastně jen sotva třetina.

Konkrétních podnikavců, jejich firemních skořápek či občanských sdružení a tzv. asociací si už v poslední době začínají všímat specializované finanční weby, do detailů rozbalují předivo vazeb a odhalují to, čím se tito lidé zabývali před tím.

Velký poradce

Pro právní laiky, běžné klienty, by měl být odstrašující především celkový obraz.

Jak říká finanční arbitr Monika Nedelková, „každého, kdo vám chce pomáhat s penězi, si důkladně prověřte“. Někdy se pak člověk nestačí divit, že vlastně narazil jen na dobře ohozené „skořápkáře“.

Například jistý Pavel K. – dnes v roli poradce proti investičním společnostem vystupuje v televizi i dalších médiích, prezentuje se coby předseda jednoho z mnoha unijních spolků na ochranu spotřebitele. Spolek má sdružovat subjekty, respektive právníky, slibující vymáhat peníze klientům, kteří se cítí poškozeni finanční institucí.

V konečném důsledku klienty obírají o peníze v případech, které nemají nejmenší šanci na úspěch. Česká asociace obchodníků s cennými papíry

Jenže ještě před tím působil pan Pavel v neslavné investiční společnosti. Česká národní banka (ČNB) jí stanovila dvacetimiliónovou pokutu. Za nadměrné obchodování.

To znamená, že svým klientům pořád nakupovala a prodávala investiční nástroje, aniž se dívala na skutečný profit, s cílem kasírovat od svých oveček transakční poplatky. Tato firma měla z poplatků od menších investorů za rok inkasovat tři čtvrtě miliardy. A tak se pan Pavel „předělal“ na ochránce drobných investorů a spoluzaložil si k tomu konzultační firmu. A zase kasírovala poplatky.

„V konečném důsledku klienty obírají o peníze v případech, které nemají nejmenší šanci na úspěch. V některých případech zastupují klienty obchodníků, jejichž stížnosti byly odmítnuty ČNB jako neodůvodněné, případně vykonstruují odpovědnost obchodníka i tam, kde v žádném případě není,“ uvedl na adresu této konzultační firmy pana Pavla na portálu Měšec.cz zástupce České asociace obchodníků s cennými papíry.

Arbitr: Pletou si pojmy

Chování této konzultační firmy, za níž stál člověk, který se dnes prezentuje jako mluvčí spolku na ochranu spotřebitelů či klientů, neušlo ani úřadu Finančního arbitra.

Finanční arbitr je povinen na žádost každého spotřebitele mu v řízení poskytnout radu a pomoc.Monika Nedelková, finanční arbitr

Podle jeho vyjádření si tato společnost, zastupující údajně poškozené klienty, pletla i základní právní pojmy.

„Společnost jménem navrhovatelů, které zastupuje, v průběhu řízení opakovaně doplňuje a mění právní argumentaci. Vychází tak najevo zásadní nepochopení základních právních pojmů, jako jsou neplatnost smlouvy nebo smluvní ujednání, porušení zákonné nebo smluvní povinnosti, odpovědnost za škodu, bezdůvodné obohacení, omyl nebo promlčení,“ konstatovala na adresu této firmy Nedelková.

Přitom před finančním arbitrem klient ani placeného zástupce nepotřebuje.

„Finanční arbitr je povinen na žádost každého spotřebitele mu v řízení poskytnout radu a pomoc, proto spotřebitelé nemusí být před finančním arbitrem zastoupeni. A to ani v případě sporu, který se zdá spotřebiteli velmi složitý,“ zdůraznila.

Tzv. analýza za 20 tisíc

Další klient popsal, že si vyžádal analýzu svého investičního portfolia, jenže mu přišlo e-mailem několik halabala poskládaných „doporučení“, která byla úplně mimo realitu. Za dvacet tisíc korun.

Pan Pavel tvrdil, že tato částka jde na právní posouzení u známého pražského advokáta. Ten ale záhy popřel, že by něco takového pro někoho takového dělal.

Spolek, jehož tváří je pan Pavel, se chlubil spoluprací s policií, ekonomickou vysokou školou a asociací podnikatelů. Policie to důrazně popřela, podnikatelská asociace označila spolupráci za minulost s tím, že byla problematická, a vysoká škola? Jeden z jejích profesorů dělal pro spolek jeden posudek, toť vše.

Povolili mu oddlužení

A aby byl příběh o zachránci spotřebitelů veselejší, stačilo se podívat do insolvenčního rejstříku. Panu Pavlovi povolil soud oddlužení – dluží 22 miliónů.

I když by si měl podle zákona nechávat jen dvojnásobek životního minima a vše ostatní posílat věřitelům, najednou si koupil za dvě stě tisíc už předem založenou s.r.o. a se svou známou z ciziny se podle všeho pustil do realit.

Na stejné pražské adrese, kde sídlí „spotřebitelská unie“, je i další nezisková organizace, respektive skupina čtyř právníků, kteří nabízejí pomoc klientům pojišťoven.

V médiích tvrdí: „My nikoho nenaháníme, naopak poškození vyhledávají nás.“