Před šesti lety mapovala světové oceány španělská expedice Malaspina, která zjišťovala vliv globálního oteplování na mořský život. Mladý vědec Andrés Cózar z Cádizské univerzity, který zkoumal vzorky mikroorganismů z této výpravy, ale zjistil něco jiného.

Jedovaté plasty jako jídlo pro lidi

Při každém z testů z nejrůznějších částí světových oceánů i z oblastí vzdálených tisíce kilometrů od pobřeží narazil ve vzorcích na mikročástečky plastů.

„Obsahují směs škodlivých látek, jejichž působení je těžké odhadnout,” cituje Cózara španělský list El País.

Žaludky velryb byly plné plastů. I když to nebyla příčina jejich smrti, je nález alarmující.

Při dlouhodobém působení slané vody a slunce se plasty v mořích rozpadnou na drobné úlomky, které si pak mořští živočichové pletou s potravou. Tyto plastové částečky mohou obsahovat jedovaté látky jako je DDT, polychlorované bifenyly či rtuť, které se pak přes ryby a jiné mořské živočichy dostanou v potravním řetězci až k lidem, přímo na jídelní stůl.

Nejvíce plastů z jihovýchodní Asie

Zatím je na tomto poli mnohé neprozkoumáno, ale někteří vědci předpovídají opravdovou ekologickou katastrofu. Podle Nadace Ellen MacArthurové bude v roce 2050 v moři více tun plastů než tun ryb.

Podle studie, kterou loni publikoval časopis Science, se ročně do oceánů dostane zhruba osm miliónů tun plastů. Nejvíce jich je z Číny, Indonésie a Filipín.

V posledních letech se v oblasti plastových odpadů v mořích zintenzivnil výzkum a zvýšilo se celkové povědomí o této problematice.

Bohužel i díky negativním zprávám, například informaci o nálezu třinácti mrtvých velryb počátkem tohoto roku u německého pobřeží. Jejich žaludky byly plné plastů, a i když to nebyla příčina jejich smrti, je nález alarmující.

Polovinu plastů ze severního Tichomoří

O problém se zajímají lidé z celého světa. Například v roce 2012 oznámil osmnáctiletý nizozemský mladík Boyan Slat, že hodlá vyčistit světové oceány od plastového odpadu. Za pouhých 100 dní dokázal shromáždit od 38 tisíc lidí ze 160 zemí celkem dva milióny eur (54 miliónů Kč).

V roce 2013 založil student leteckého inženýrství Slat firmu The Ocean Cleanup, která začala vyvíjet technologii, s jejíž pomocí bude možné tento náročný úkol splnit. Slatovým záměrem je odstranit za deset let ze severního Tichomoří skoro polovinu plastů.

Princip Slatova vynálezu spočívá ve využití mořských proudů. Zatímco ostatní sbírají plasty v mořích pomocí lodí brázdících oceány, Slat postavil svůj projekt na existenci plastových ostrovů, které vznikají působením mořských proudů.

Už letos v létě by měl být projekt odzkoušen u pobřeží Nizozemska, asi 23 kilometrů od Haagu. V moři bude postavena bariéra ve tvaru písmene V, na níž se zavěsí síť. Do ní by měl mořský proud přinášet plastový odpad.

Po odzkoušení hodlá společnost The Ocean Cleanup do roku 2020 postavit větší, až 100 kilometrů dlouhou bariéru mezi Havajskými ostrovy a Kalifornií. Díky ní chce do deseti let vyčistit polovinu velkého pásu odpadků, který se táhne Tichým oceánem a pro který existuje v angličtině název Great Pacific Garbage Patch.