Například dopravci nemají uhrazenou až téměř čtvrtinu faktur. „Firmy se obávají marných nákladů na vymáhání, a tak faktury do dvaceti tisíc korun ani nevymáhají. Jen právní posouzení nároku a další postupy by je stály více, aniž by měly záruku, že dluh vymůžou. Spousta z nezaplacených faktur tak končí promlčením, jiné pak firmy odprodají za desetiprocentní hodnotu,“ shrnul poznatky z praxe ředitel portálu Epohledávky.cz Tomáš Medřický.

Všeobecné tažení proti nemilosrdným exekucím je tak sice úspěšné, ale podle všeho se to s ním přetáhlo.

Věřitelé a exekutoři totiž prostě takzvané bagatelní dluhy do deseti tisíc dávají do šuplíku rovnou a u těch do dvaceti velmi zvažují další postup.

Neplatiči dluží nejen firmám, ale i státu, přičemž i finanční správa už několik let po sobě rok co rok upozorňuje, že vymáhání je čím dál tím marnější.

„Vymáhání významně ovlivňuje rostoucí druhotná platební neschopnost, počet úpadků a případů ukončení podnikání, aniž by byly uhrazeny mnohdy vysoké daňové pohledávky,“ stojí pravidelně v souhrnných celoročních zprávách ministerstva financí.

Především seriózní živnostníci a menší firmy tak začínají krvácet kvůli tomu, že jiné firmy a zákazníci od nich odeberou zboží či službu, ale už se neobtěžují zaplatit. Stačí tucet takových „výher“ a i dobře míněný podnikatelský záměr či řemeslník jde ke dnu, sám přestává být schopen platit a směřuje tím do bankrotu.

Začarovaný kruh

Každoročně do něho podle analýz společnosti CRIF–Czech Credit Bureau zahučí tisíce menších podnikatelů a firem.

Zatímco ještě v roce 2000 se bankroty živnostníků podílely na celkovém počtu pádů firem 17 procenty, třináct let poté to bylo už 60 procenty a tento podíl stále roste. Ve srovnání letošního srpna s loňským opět bankrotářů mezi živnostníky přibylo o rovnou čtvrtinu.

Například od září roku 2014 do srpna roku 2015 bylo nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (1016 bankrotů) a ve Středočeském kraji (983 bankrotů).

Ze strohého přepočtu z dat za předchozí měsíc vyplývá, že v České republice našlápne do insolvence nebo padá do konkurzu v dlouhodobém průměru kolem pětadvaceti společností a živnostníků denně, tedy každou hodinu jeden podnikatelský subjekt.

Pravda, někteří se z toho vymaní, jiní zase nechají dluhy v jedné firmě a otevřou si záhy jinou, takže stále vznikají nové podnikatelské subjekty.

Neváhat, urgovat a hlídat insolvence

Nezaplacené faktury jsou obvykle promlčeny po třech letech od zahájení posledního právního úkonu, například výzvy k úhradě.

„Váhá-li dlužník se zaplacením faktury déle než 90 dní, nereaguje na výzvy věřitele, anebo jen slibuje, v drtivé většině případů nezaplatí vůbec. Už pak není na co čekat, je třeba situaci řešit,“ zdůraznil Medřický.

Většinu podnikatelů a firem od vymáhání problematických faktur odradí, že si inkasní agentury i exekutoři účtují od oprávněných poplatky předem, aniž by ručili za výsledek. Logicky. Také jsou podnikatelé, byť v případě exekutorů s přenesenou soudní působností.

Populární se proto stávají online systémy pro sledování toho, jak to i s fakturou na relativně malou částku vypadá, aby nebyla promlčena, přičemž jsou automaticky provázány na insolvenční rejstřík. To proto, aby věřiteli neunikla třicetidenní lhůta pro přihlášení pohledávky, jestliže dlužník požádá o insolvenční řízení.

„Naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tedy věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech,“ uvádí analýza Asociace malých a středních a podniků a živnostníků.