Množství unikající vody ale není nijak velké, jen šest kilogramů za vteřinu, pozorování Herschelu to 11. října 2013 jasně potvrdilo.

Astronomové jsou přesvědčeni, že se vodní pára odpařuje z temných oblastí povrchu planetky, které jsou o pět procent tmavší, než je průměr. Nevědí ale, proč se tak děje. Podle jedné hypotézy led na povrchu nebo těsně pod povrchem ohřívají sluneční paprsky. Tento proces by byl podobný jako u komet.

„Jinou možností je, že v nitru Ceresu je stále nějaká energie,“ řekl Michael Kuppers z evropské kosmické agentury ESA. Měl na mysli ledové vulkány. „Tato energie by mohla způsobovat, že se voda dostává na povrch podobně jako u pozemských gejzírů, vzhledem k nízkému tlaku na povrchu však ne jako voda, ale jako pára.“ Ceres je na asteroid velký, má v průměru 950 km, takže se o něm hovoří i jako o trpasličí planetě. Kvůli své velikosti je skoro kulatý.

Jeho malá hustota, mnohem nižší, než mají ostatní asteroidy, vědce vedla k názoru, že pod povrchem jej tvoří velké množství vody. To potvrzují i nálezy minerálů na povrchu, které obsahují vodu. Předpokládá se, že se Ceres utvořil daleko od Slunce, proto se led nevypařil, a až později se dostal na současnou pozici.

Pozorování bylo provedeno ještě předtím, než se loni Herschelův teleskop porouchal, když selhaly gyroskopy.