Letní olympijské hry 2012 uspořádá Londýn

Volby pořadatele olympijských her 2012 začaly v 11:45 středoevropského času a v prvním kole podle předpokladů vypadla ze hry Moskva, která dostala pouhých 15 hlasů. Krátce poté hlasování členů MOV rozhodlo o konci nadějí pro další dva kandidáty. Nejprve skončil New York, poté byl vyřazen španělský Madrid, jenž těsně prohrál s Paříží.

V prvním kole hlasovalo 97 ze 116 členů MOV, mezi nimi i Jan Železný. Předseda MOV Jacques Rogge se voleb neúčastnil, měl by však právo rozhodujícího hlasu v případě, kdyby poslední kolo skončilo nerozhodně. Postupně se pak do hlasování zapojovali členové MOV ze zemí, jejichž kandidát vypadl.

Finálové kolo volby následovalo bezprostředně po třech úvodních. Vyhlášení vítěze však poté podle programu zasedání předcházela hodinová přestávka. "Hry třicáté olympiády se v roce 2012 uskuteční v Londýně," pronesl předseda MOV Jacques Rogge tradiční formulku s dramatickou pauzou poté, co otevřel obálku.

Televizní záběry poté ukázaly radost britských zástupců včetně slavného fotbalisty Davida Beckhama přímo v sále i nadšení davů srocených na Trafalgarském náměstí. Londýn se stal prvním městem, v němž se olympijské hry uskuteční potřetí v historii. Britská metropole pořádala olympijské soutěže v letech 1908 a 1948. Za sedm let bude sportovní svátek hostit od 27. července do 12. srpna.

Pořadatelé hodlají investovat do přípravy těchto vrcholných sportovních akcí 15 miliard eur, což byla nejvyšší částka ze všech kandidátských měst. "Celá země stojí za naší olympijskou kandidaturou," prohlásil Blair.

Pařížská kandidatura naopak už potřetí za poslední dvě desetiletí neuspěla. V roce 1992 pořádala hry Barcelona, pro rok 2008 dostal přednost Peking.  

V Singapuru se na poslední chvíli mocně lobbovalo a jednalo v zákulisí. Kandidáty podporovaly nejrůznější celebrity typu Beckhama či Muhammada Aliho, přijelo i množství politiků - například francouzský prezident Jacques Chirac, britský premiér Tony Blair nebo španělská královna Sofie. Představitelé kandidátských měst se snažili delegáty přesvědčit, aby dali při volbách hlas právě jim.

Paříž byla všeobecně považována za favorita, věřily jí i sázkové kanceláře. Na základě průzkumu britské společnosti Sportcal však u světových sportovních funkcionářů vyhrál Londýn. I sám Rogge očekával těsnou volbu, v níž mohl rozhodnout jediný hlas.