Jako nejbližší spolupracovníci Václava Havla v prvních letech po sametové revoluci, kdy zastával úřad federálního prezidenta, i v obdobích, kdy byl prezidentem a exprezidentem českým, jako lidé, kteří měli možnost pro Václava Havla pracovat, i jako jeho dlouholetí přátelé, pro něž je vnitřní potřebou péče o jeho památku, o jeho pravdivý obraz a o rozvíjení jeho odkazu, cítíme potřebu ohradit se vůči tvrzení v prohlášení Jana Fischera zveřejněném 21. ledna 2013.

Již před listopadem 1989 Václava Havla pojily s Karlem Schwarzenbergem – především na základě jeho působení v Mezinárodním helsinském výboru – přátelství a vzájemná úcta. Václav Havel vrcholně oceňoval jeho působení v postavení svého poradce a kancléře v období, kdy byl československým prezidentem. Později plně podporoval jeho rozhodnutí kandidovat na senátora i ochotu přijmout funkci ministra zahraničních věcí.

Je-li tedy v prezidentské kampani jméno Karla Schwarzenberga spojováno se jménem Václava Havla, nejde o „přivlastňování si památky vůdce sametové revoluce“, ale o pojmenování kontinuity a navazování na Václava Havla v nadstranickém, spravedlivém a mezinárodně uznávaném vykonávání prezidentského úřadu. Tento přístup splňuje jednoznačně Karel Schwarzenberg.

Plně proto podporujeme Karla Schwarzenberga jako kandidáta na funkci prezidenta republiky, stejně, jako by jej podle našeho nejhlubšího přesvědčení podporoval i Václav Havel.

V Brně a Praze dne 22. ledna 2013

Petr Oslzlý
Ladislav Kantor
Vladimír Hanzel
Věra Čáslavská
Anna Freimanová
Eda Kriseová
Miroslav Masák
Martin Palouš
Ladislav Špaček
Jaroslava Dutková
Martin Vidlák
Jan Rejžek
Vera Ipserova Reininger
Sabina Cingrošová
Saša Neuman
Kateřina Blažková Bajzíková
Milena Málková Soukupová
Tomáš Oliva
Katarina Vaculíková
Kateřina Besserová
Miroslav Kunštát
Ivo Šilhavý
Jana Krásná
Pavel Trantina
Ilona Ampapová
Jan Matulík
Pavel Novák
Jana Ostrá
Pavel Dobrovolný
Ivo Mathé

(podpisy k 23. 1. 2013)