17. listopadu

Na pražském Albertově začalo v 16 hodin povolené studentské shromáždění k uctění památky Jana Opletala. Do oficiálních projevů dav skanduje protirežimní hesla: „Ať žije Charta!“, „Ať žije Havel!“. Po skončení oficiální části se průvod vydal spontánně do centra. Na Národní třídě byla demonstrace ve 21 hodin tvrdě rozehnána. Večer se scházejí studenti s herci a hovoří se o protestní stávce.

 

Studenti se rozhodli pro nenásilný odpor.

FOTO: ČTK

18. listopadu

Většina lidí v Československu nemá přesné informace, co se na Národní třídě stalo. V centru Prahy demonstruje několik tisíc občanů. Odpoledne se v Realistickém divadle scházejí studenti a divadelníci. Shodují se na vyhlášení týdenní protestní stávky a také generální stávky na 27. listopadu. Ve stejných hodinách navštívily studentky Věra Krincvajová a Klára Pospíšilová premiéra Ladislava Adamce v jeho pražském bytě a popsaly mu dění na Národní třídě. V noci vysílají západní média informaci, že při pátečním policejním zásahu byl zabit student Martin Šmíd.

19. listopadu

V poledne přijal premiér Adamec Michala Horáčka a Michaela Kocába z iniciativy Most, kteří chtějí zprostředkovat jednání mezi mocí a opozicí. Ministryně školství dementuje informace o Šmídově smrti. Od 18 hodin jednalo předsednictvo ÚV KSČ, v 21 hodin v televizi předseda české vlády František Pitra vyzval občany ke klidu a podpoře stranického a státního vedení.
V Činoherním klubu bylo ve 22 hodin založeno Občanské fórum (OF), na jehož vzniku se podíleli představitelé disentu, studentů, oficiální kultury a církve. OF podpořilo výzvu ke generální stávce a vyslovilo se pro dialog se státní mocí. Požadovalo odstoupení osmi komunistických politiků, propuštění politických vězňů a ustavení komise pro vyšetření policejního zásahu na páteční manifestaci. V Bratislavě se ustavilo hnutí Verejnosť proti násiliu (VPN).

20. listopadu

Mnohé vysoké školy po celé republice vstupují do okupační stávky, přidávají se i některé střední. Na Václavském náměstí od rána spontánní shromáždění, odpoledne přes 100 tisíc lidí – skanduje se „Pryč s KSČ“ nebo „Svobodné volby“. Demonstruje se i v Brně, Ostravě, Liberci a dalších městech. V Rudém právu vychází úvodník „Rozhodně proti provokacím“. Na mimořádné schůzi vlád ČSSR, ČSR a SSR předkládá Ladislav Adamec prohlášení hodnotící zásah policistů 17. 11. jako neadekvátní. Po šestihodinové schůzi je však přijato stanovisko podporující policejní akci. Adamec odešel z jednání ještě před jeho přijetím. Na večerní schůzi špiček OF přijat návrh Mostu, aby si jako partnera při jednání se státní mocí Občanské fórum zvolilo předsedu federální vlády Ladislava Adamce.

21. listopadu

Most zprostředkoval setkání mezi premiérem Adamcem a představiteli studentských, občanských a uměleckých kruhů, které se – bez vědomí vedení KSČ – uskutečnilo ve 13 hodin v budově vlády (Adamec odmítl účast Václava Havla, OF zastupoval Jan Ruml). V 16 hodin začíná na Václavském náměstí první ze série demonstrací (tzv. melantrišské balkóny), při níž poprvé veřejně promluvil Václav Havel. Pražští herci a studenti vyjíždějí na tzv. spanilé jízdy po republice. Večer vystupuje v televizi generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš. Vyzval k obnovení pořádku a dodržování zákonů, prohlásil, že KSČ neustoupí od „socialistické cesty vývoje“. V noci se do Prahy začínají sjíždět z krajů jednotky Lidových milicí.

22. listopadu

Milouš Jakeš Lidové milice odvolal. Šéf pražské organizace KSČ Miroslav Štěpán se setkal s kardinálem Františkem Tomáškem. Byl ustaven Československý koordinační a informační výbor stávkujících studentů. V Bratislavě poprvé vystupuje na mítinku VPN Alexander Dubček, 100 tisíc účastníků. Václav Havel odpoledne z Melantrichu k 250 tisícům lidí: „Občanské fórum se v tuto chvíli stává reálným reprezentantem kriticky smýšlející československé veřejnosti, který začíná být brán vážně i soudobou státní mocí.“ Večer v Laterně Magice první tisková konference Občanského fóra.

23. listopadu

Miroslav Štěpán byl vypískán na mítinku v ČKD Lokomotivka. Na Václavském náměstí proběhla dosud nejmohutnější manifestace. Dělníky pod melantrišský balkón přivedl Petr Miler, na závěr zazpívaly hymnu Marta Kubišová a Hana Zagorová. Tiskový mluvčí vlády dementoval zprávy, že premiér Adamec odletěl do Moskvy.

24. listopadu

Při odpolední demonstraci vyzývá Michael Kocáb z balkónu Melantrichu předsedu vlády k pokračování zahájeného dialogu. Václav Havel upozornil, že OF „je připraveno s mocí okamžitě jednat“. Po vystoupení Alexandra Dubčeka desetitisíce hrdel skandují „Dubček na Hrad!“ Celý den probíhalo mimořádné zasedání ÚV KSČ. Ministr národní obrany Milán Václavík nabídl k dispozici vyčleněné síly. Vedení KSČ rozhodlo armádu nepoužít a řešit situaci politickými prostředky. Večer odstoupil Milouš Jakeš i celé předsednictvo, novým generálním tajemníkem zvolen Karel Urbánek. Večer televize poprvé odvysílala záznam z policejního zásahu na Národní třídě.

25. listopadu

Obrovská manifestace na Letné, 800 tisíc účastníků. Shromáždění vysílá přímým přenosem televize. Prezident Gustáv Husák na doporučení federální vlády (a na žádost OF a VPN) propouští nejznámější politické vězně J. Čarnogurského, M. Kusého, J. Rumla, P. Uhla a R. Zemana. Federální vláda souhlasí, aby byla doplněna o představitele jiných politických stran a nestraníky. Václav Havel večer poprvé vystoupil v televizi. „Naším cílem je, aby se tu žilo slušně,“ řekl mimo jiné, „aby lidé byli k sobě laskaví, aby se lidsky napřímili, vymanili se z té podivné ideologie, která jim byla dvacet let vštěpována.“

26. listopadu

V 11 hodin se v pražském Obecním době uskutečnilo Mostem zprostředkované první oficiální setkání delegace vlády ČSSR a NF ČSSR s delegací Občanského fóra. Ladislav Adamec a Václav Havel si podali ruku a byl zahájen dialog. Hodinu předtím se ve štábu OF rozhodlo, že toto i všechna další jednání budou zaznamenávána na magnetofon. Odpoledne vystoupil premiér na Letné jako host OF na půlmilionové manifestaci. Když vyjádřil pochybnosti o délce trvání generální stávky a uvedl, že premiérské pravomoci jsou omezené (o změnách musí rozhodnout federální shromáždění a hlavně vedení komunistické strany), ozval se pískot a Letná začala skandovat „Demisi!“ a „Pozdě!“

 

 

Jednání mezi zástupci KSČ a Občanského fóra v listopadu 1989. Vlevo premiér Ladislav Adamec, vpravo tehdejší disident a pozdější prezident Václav Havel.

FOTO: fotobanka Profimedia

27. listopadu

V celé republice se konala zhruba dvouhodinová generální stávka, do níž se podle průzkumu veřejného mínění připojilo 75 procent občanů. Měla charakter neformálního referenda o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti. Dominovala hesla „Konec vlády jedné strany“ a „Svobodné volby“. Po stávce OF navrhlo ukončit stávkové hnutí, neboť se jeho požadavky začínají plnit. Doporučovalo přejít na stávkovou pohotovost. Studenti odmítli a ve stávce pokračovali.

V rozhovoru pro deník Lidová demokracie uvedl zaměstnanec Prognostického ústavu ČSAV Václav Klaus, že „již v současné době existuje u nás silná skupina ekonomů, kteří jsou na velmi vysoké odborné úrovni a v úzkém kontaktu se současnou ekonomickou vědou. V dosavadním systému se však jejich schopnosti nemohly plně projevit. Tito lidé, pokud se stanou členy či poradci nové vlády, budou schopni kombinovat poznatky z konce šedesátých let se zkušenostmi dalších reformujících se zemí, vyhnout se nejzávažnějším chybám a do konce příštího desetiletí dovést naše národní hospodářství na úroveň vyspělých západoevropských ekonomik.“

28. listopadu

Proběhlo druhé kolo rozhovorů mezi premiérem Adamcem a společnou delegací OF a VPN. Ta požadovala okamžitou demisi vlády ČSSR; okamžité vypuštění tří článků z Ústavy (o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti i v politickém systému Národní fronty a o marxismu-leninismu jako státní ideologii); abdikaci prezidenta republiky Gustáva Husáka do 10. prosince; propuštění politických vězňů; legalizaci OF a přidělení budov a prostoru v médiích pro jeho účely. Ústy Zdeňka Jičínského se delegace vyslovila pro přechod od totalitního systému k demokratickému v rámci daných ústavních forem. Adamec požadavek demise odmítl a přislíbil její zásadní rekonstrukci do neděle 3. prosince. Delegace OF a VPN opakovala stanovisko, že se nebude podílet na vytváření nové vlády a nenavrhne své kandidáty.

Celostátní aktiv KSČ v Praze se vyslovil pro spolupráci se socialisticky orientovanými politickými silami. Byl vyjádřen souhlas, aby do strany znovu vstoupili bývalí členové, vyloučení v roce 1968. Aktiv odmítl zrušení Lidových milic a základních stranických organizací na pracovištích.

29. listopadu

Federální shromáždění jednomyslně odhlasovalo (v přímém televizním přenosu) změnu ústavy, z níž vypustilo články o vedoucí úloze KSČ ve společnosti a v NF i článek o marxismu-leninismu jako státní ideologii. Rezignoval předseda FS Alois Indra. Byla ustavena parlamentní komise pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopadu.

30. listopadu

Na vysokých školách byla zrušena výuka marxismu-leninismu. Na stanici Hvězda bylo zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání Občanského fóra. Federální vláda rozhodla o zbourání plotů a zátarasů na hranici s Rakouskem. Demokratické fórum komunistů se vyslovilo pro zrušení Lidových milicí.

1. prosince

Delegace Koordinačního centra OF (KC OF) vedená Václavem Havlem jednala odpoledne pět hodin s předsedou české vlády Františkem Pitrou o rekonstrukci vlády ČSR. Byl vysloven požadavek demise a vyjmenováno pět ministrů, kteří musejí opustit resorty. Novou vládu může opět sestavit František Pitra, i když nebude mít podporu OF (pro jeho vystupování na veřejnosti krátce po 17. listopadu 1989). Do funkce ministra kultury navrhlo OF Milana Lukeše (KSČ).

Předsednictvo ÚV KSČ označilo intervenci pěti států Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 „za neopodstatněnou a chybnou“ a deklarovalo, že KSČ přestává řídit Lidové milice a zasahovat do řízení sdělovacích prostředků.

2. prosince

Rudé právo uveřejnilo rozhovor s Václavem Havlem, který mj. řekl: „Úkolem komunistů je co nejrychleji obrodit svou stranu, aby se z ní stala strana moderní, která se vzdá totalitního způsobu vlády a vstoupí do budoucího pluralitního demokratického systému tak jako každá jiná strana.“

3. prosince

Představena rekonstruovaná vláda, jejíž složení – 15 komunistů, 1 socialista, 1 lidovec a 3 nestraníci – vyvolalo vlnu nesouhlasu (KSČ, SSM a české strany Národní fronty tuto vládu zpočátku podpořily). OF a VPN vyzvaly premiéra Adamce, aby provedl další a zásadnější rekonstrukci. Zároveň požádaly prezidenta, aby do 10. prosince abdikoval: „Jestliže současná moc nepochopí volání této chvíle, vyzveme k další manifestační generální stávce v pondělí 11. prosince 1989.“

4. prosince

Ve mnoha městech se konala shromáždění na protest proti složení federální vlády. Byly otevřeny hranice s Rakouskem (zrušeny tzv. výjezdní doložky). Při osmé manifestaci OF na Václavském náměstí zpívali na její závěr hymnu Karel Kryl a Karel Gott. Premiér Adamec byl v Moskvě, ale s Gorbačovem nemluvil.

5. prosince

Předsednictvo ČNR jmenovalo novou českou vládu (osm komunistů, dva socialisté, dva lidovci, pět nestraníků). OF akceptovalo výzvu premiéra Pitry a navrhlo do české vlády několik nestraníků. Uvedlo, že vláda je krokem kupředu, i když její složení ještě zcela neodpovídá změněné politické situaci.

Nově ustavená „komise pro alternativní vládu“ KC OF (V. Havel, P. Pithart, J. Kotrč) předložila koncept tzv. vládního kabinetu (složeného z předsedy vlády a všech místopředsedů), který by odrážel nový poměr sil adekvátněji než vláda jako celek. OF se rozhodlo delegovat šest kandidátů do klíčových ministerstev federální vlády. V tomto smyslu KC OF předložilo premiéru Adamcovi svůj návrh na složení federální vlády při třetím kole rozhovorů v 15 hod. na Úřadu předsednictva vlády. Adamec návrhy jednoznačně odmítl. Naznačil, že hodlá abdikovat, a požádal OF a VPN o podporu své kandidatury na úřad prezidenta. Večerní jednání krizového štábu OF se k tomu vyjádřilo zamítavě.

6. prosince

Po půlnoci přijeli do Prahy zástupci VPN. Po diskusi se shodli s OF na kandidatuře Václava Havla do úřadu prezidenta. V 9 hodin začalo v Obecním domě první dvoustranné jednání zástupců OF s vedením KSČ. V 10.40 hod. se uskutečnilo čtvrté kolo jednání předsedy vlády Adamce s delegací OF a VPN, která premiérovi předložila své návrhy na složení vlády. Premiér večer v televizi kritizoval opozici za stupňování požadavků. Varoval před hospodářským rozvratem a anarchií, žádal o čas a důvěru: „Pokud tyto základní podmínky vláda nemá, nemohu nést odpovědnost za další vývoj situace.“

7. prosince

Premiér Adamec dopoledne abdikoval. OF a VPN akceptovaly jeho návrh, aby se novým předsedou federální vlády stal její dosavadní místopředseda Marián Čalfa (Slovák, KSČ), ovšem s podmínkou, že přijme návrhy OF a VPN na složení vlády a že prezidentem republiky se stane Čech a zároveň nestraník. Milouš Jakeš a Miroslav Štěpán byli vyloučeni z KSČ „za hrubé politické chyby při řešení celospolečenského napětí, zejména událostí 17. listopadu 1989“.

8. prosince

Prezident Husák udělil amnestii politickým vězňům. Při odpoledním jednání krizového štábu KC OF konstatoval Václav Havel, že OF je – vzhledem k dalšímu posunu v poměru sil v neprospěch vládnoucí komunistické strany – nuceno opustit dosavadní mocenskou taktiku „předsunutých hlídek“ a usilovat o obsazení většiny strategicky významných vládních resortů, zejména v oblasti legislativy, ekonomiky a mocenských nástrojů. Odpoledne se v Praze uskutečnilo první kolo jednání „rozhodujících politických sil“ u kulatého stolu o federální vládě. Delegace OF a VPN bez odporu prosadila všechny své požadavky. Slovenský parlament odvolal slovenskou vládu.

Předsednictvo ÚV KSČ zaslalo delegátům okresních konferencí dopis, v němž oznámilo, že se strana zříká „stalinského pojetí socialismu“, „mocenského a ideologického monopolu“, distancuje se od předchozího vedení KSČ, odsuzuje intervenci vojsk v srpnu 1968.

9. prosince

Po celodenních jednáních s relevantními politickými subjekty oznámil designovaný premiér Čalfa v 21.30 hod. složení nové federální vlády (deset komunistů, dva socialisté, dva lidovci, sedm bezpartijních).

10. prosince

Prezident Gustáv Husák jmenoval novou vládu, pro niž se ujalo označení vláda národního porozumění, a po přijetí slibu abdikoval. Na deváté manifestaci OF na Václavském náměstí, uspořádané u příležitosti Dne lidských práv, vyhlásil herec Jiří Bartoška jménem OF kandidaturu Václava Havla na úřad prezidenta republiky. VPN podpořila kandidaturu s podmínkou, že Havel bude prezidentskou funkci zastávat do červnových svobodných voleb. Učinila tak z důvodu masové politické podpory Alexandra Dubčeka na Slovensku a s ohledem na skutečnost, že slovenské státní instituce zahájily kampaň za jeho zvolení prezidentem republiky.
Celostátní koordinační stávkový výbor studentů vysokých škol rozhodl o pokračování studentské stávky v nezměněné formě navzdory výzvě OF k jejímu ukončení.

 

Gustáv Husák

Gustáv Husák abdikoval na fuknci prezidenta 10. prosince 1989.

FOTO: Archiv ČTK

11. prosince

Ohlášeni byli další tři kandidáti do úřadu prezidenta republiky – předsednictvo ÚV slovenské Národní fronty navrhlo Alexandra Dubčeka, Komunistická strana Československa Ladislava Adamce a ÚV SSM Čestmíra Císaře. KSČ vystoupila na druhém jednání „rozhodujících politických sil“ u kulatého stolu s návrhem na přímou volbu prezidenta ve všelidovém hlasování. OF návrh odmítlo a vyslovilo se pro volbu prezidenta Federálním shromážděním v souladu s ústavou (tj. do 14 dnů).

12. prosince

Večer vystoupil v televizi představitel OF Petr Pithart. Odsoudil záměr komunistických poslanců, kteří navrhli urychlené přijetí ústavního zákona o referendu: „Nelze jinak než trvat na zachování ústavy tam, kde to odpovídá našim tradicím. Nesouhlasíme ani s vytvářením atmosféry nátlaku na poslance zastupitelských sborů všech stupňů, aby všichni najednou odstoupili. I takové kampaně se dnes vedou. To by přece znamenalo uplatňovat veskrze pochybenou zásadu kolektivní viny. Buďme k sobě upřímní: za skutečný stav naší země odpovídají nejen ti, kteří byli do svých funkcí nedemokraticky zvoleni, ale také ti, kteří je zvolili. Tedy i my všichni, nebo skoro všichni.“

13. prosince

Rada KC OF se usnesla, že podpoří návrh ČSL na prodloužení lhůty k volbě prezidenta na 40 dnů v případě, že se nepodaří prosadit ve Federálním shromáždění Václava Havla jako jediného kandidáta. Večer při třetím jednání u kulatého stolu nedospěly „rozhodující politické síly“ ve Valdštejnském paláci k dohodě o způsobu volby. Shodly se na nezbytnosti rekonstrukce zastupitelských sborů a na prodloužení lhůty potřebné ke zvolení prezidenta.

14. prosince

Exilový politolog Zdeněk Mlynář se v Rudém právu vyjádřil ke svému vystoupení v televizní debatě 7. prosince: „Vím, že mnoho lidí mi vytýká, že jsem v televizi ‚dělal advokáta komunistům‘. Snad lze některé moje názory tak označit. Nestydím se však za to: poctiví lidé v KSČ (ale i jinde) potřebují dnes obhájce, neboť se ocitli politicky na lavici obžalovaných. Byl jsem v roce 1977 jedním z iniciátorů Charty 77 také proto, že jsem sdílel názor, že každý obžalovaný potřebuje obhájce. Bez toho nemůže být objektivní posouzení viny, bez toho se neobejde právní stát. A to si myslím i dnes.“

15. prosince

Premiér Marián Čalfa inicioval tajnou schůzku s Václavem Havlem na Úřadu předsednictva vlády ČSSR. V místnosti zbaveném odposlouchávacího zařízení nabídl Havlovi spolupráci při prosazování jeho prezidentské kandidatury. Přislíbil, že se postará o to, aby se volba uskutečnila v souladu s ústavou. Aby federální parlament akceptoval Havla jako jediného prezidentského kandidáta a aby s ohledem na slovenské veřejné mínění zvolil (rovněž do konce roku 1989) Alexandra Dubčeka předsedou Federálního shromáždění. Dohodli se na vzájemné koordinaci jednotlivých kroků a na utajení své dohody.

16. prosince

Václav Havel ve večerním televizním projevu uvedl, že je ochoten zastávat prezidentský úřad jen tehdy, bude-li jeho mandát omezen na období do svobodných voleb v červnu 1990 a stane-li vedle něj ve vysoké státní funkci Alexander Dubček.

17. prosince

Ministři zahraničí ČSSR a Rakouska, J. Dienstbier a A. Mock, symbolicky přestřihli dráty na československo-rakouské hranici. Vedení Klubu za demokratický socialismus Obroda prohlásilo, že kandidaturu svého člena Čestmíra Císaře do úřadu prezidenta nevyhlásilo a nepodporuje ji.

18. prosince

Poslanci Federálního shromáždění vyjádřili obavy z bouřlivé atmosféry před budovou parlamentu, kde každý den manifestovaly stovky studentů a Pražanů za zvolení Václava Havla prezidentem republiky. Zároveň vyzvali představitele „rozhodujících politických sil“, aby oficiálně vyhlásili kandidáty na funkci prezidenta, neboť poslanci dosud nevědí, kdo z navržených osobností kandiduje a kdo ne. Čestmír Císař se v televizním vystoupení své kandidatury vzdal a podpořil kandidaturu Václava Havla.

19. prosince

Premiér Marián Čalfa na společném zasedání obou sněmoven jménem vlády navrhl Václava Havla jako kandidáta do úřadu prezidenta republiku. FS přijalo ústavní zákon, kterým prodloužilo lhůtu na zvolení nového prezidenta ze 14 na 40 dní. České noviny přinesly vyjádření Alexandra Dubčeka: „Václav Havel i já jsme kandidáty na místo prezidenta. Je to pro mne velká čest. Chci říci, že nemůžeme a nestojíme s panem Václavem Havlem proti sobě, ale vedle sebe. V tom je i zvláštnost tohoto volebního období. Za sebe řeknu – vyhrát by měl pouze jeden. A tím je lid této země, toto překrásné všelidové hnutí, které nesmí utrpět.“

20.–21. prosince

V Praze se uskutečnil dvoudenní mimořádný sjezd KSČ, který zvolil novým předsedou Ladislava Adamce. Sjezd se distancoval od dosavadního vedení KSČ a jeho politiky a v přijatém prohlášení se omluvil „všem občanům, kteří byli postiženi neoprávněnými represemi“. Prohlásil za neplatné Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ a zrušil Lidové milice. Sjezd vyloučil z KSČ Vasila Biľaka a pozastavil členství 32 členům (např. J. Fojtíkovi, L. Štrougalovi, G. Husákovi, B. Chňoupkovi).

22. prosince

Při čtvrtém kole rozhovorů u kulatého stolu dospěly „rozhodující politické síly“ k dohodě. Jedinými kandidáty na obsazení úřadu prezidenta republiky a předsedy Federálního shromáždění ČSSR se stali Václav Havel a Alexander Dubček. Rovněž byl dohodnut klíč k obsazení uvolněných mandátů ve FS a zásady další rekonstrukce zákonodárných sborů.

23. prosince

V Praze se konal první sněm OF. Na návrh Václava Havla schválil definici: Občanské fórum nebude ani politickou stranou, ani koalicí několika stran, ale politickým hnutím, které se stane reprezentantem široké nestranické veřejnosti a garantem společenských změn. Bývalý vedoucí tajemník pražského městského výboru KSČ Miroslav Štěpán byl vzat do vazby (posléze obviněn z přípravy trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele).

27. prosince

Federální shromáždění pozměnilo text prezidentského slibu (vypuštěna pasáž o věrnosti socialismu) a schválilo návrh na kooptování nových poslanců – tj. jejich zvolení přímo parlamentem namísto doplňovacích voleb.

28. prosince

Na schůzi FS byla uskutečněna první vlna kooptací na uprázdněné mandáty. Mezi 23 kooptovanými byl Alexander Dubček, kterého plénum vzápětí zvolilo za předsedu Federálního shromáždění. Zároveň bylo rekonstruováno předsednictvo FS tak, aby v něm KSČ neměla většinu.

29. prosince

Na slavnostním zasedání Federálního shromáždění ve Vladislavském sále Pražského hradu byl Václav Havel jednomyslně zvolen československým prezidentem.