Řád Bílého lva I. třídy, vojenská skupina

Jiří Zenáhlík (20. 5. 1921)

Jako člen americké armády se účastnil za 2. světové války vylodění v Normandii, po únoru 1948 politický vězeň.

Medaile Za hrdinství

Tomáš Krampla (21. 3. 1980)

voják zraněný v Afghánistánu

Petr Králík (5. 3. 1979)

S nasazením vlastního života se v Afghánistánu zasloužil o záchranu životů dvou těžce zraněných vojáků britské armády.

Zdeněk Lhota (13. 1. 1978)

S nasazením vlastního života se v Afghánistánu zasloužil o záchranu osádky zasaženého vozidla.

Prezident Václav Klaus předává medaili Za hrdinství praporčíkovi Zdeňku Lhotovi.Prezident Václav Klaus předává medaili Za hrdinství praporčíkovi Zdeňku Lhotovi.foto: ČTK/Michal Doležal

Řád TGM II. třídy

Jakub Blacký (10. 9. 1915)

Založil Křesťanskou demokratickou stranu, v 50. a 60. letech politický vězeň

Josef Lesák (21. 10. 1920)

Národní socialista, politický vězeň

Bohuslav Bubník (22. 4. 1918)

Podporoval paraskupini Anthropoid, tedy Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka. Přežil výslechy Gestapa, nikoho neprozradil.

Prezident Václav Klaus předává Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy ing. Bohuslavu Bubníkovi.Prezident Václav Klaus předává Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy ing. Bohuslavu Bubníkovi.foto: ČTK/Michal Doležal

Jan Graubner (29. 8. 1948)

Katolický biskup, 14. arcibiskup olomoucký a od roku 1992 metropolita moravský

Řád TGM III. třídy

Jaroslav Grosman (13. 8. 1924)

Účastník bojů o Kyjev o Duklu,od roku 1949 politický vězeň

František Wiendl (31. 12. 1923)

V roce 1949 byl zadržen a poté odsouzen na 18 let

Medaile Za zásluhy I. stupně

Ludvík Armbruster (16. 5. 1928)

Rakouský občan české národnosti. Děkan Katolické teologické fakulty UK

Karel Adolf Branald in memoriam (4. 10. 1910 – 28. 9. 2008)

Prozaik, dramatik, autor historických děl, literatury faktu a dětské literatury.

Karel Havelka (13. 5. 1918)

Legendární žokej českých dostihových dějin

Antonín Panenka (2. 12. 1948)

Legenda českého fotbalu. Do dějin se zapsal roku 1976 na ME v Bělehradě. Zapříčinil se o záchranu klubu Bohemians 1905, jehož je dnes prezidentem

Medaile Za zásluhy II. stupně

prof. Břetislav Pojar (7. 10. 1923)

Významný animátor a režisér

Pavel Brázda (21. 8. 1926)

Český malíř a výtvarník. Až do roku 1989 nemohl oficiálně vystavovat

Jaroslav Šerých (27. 2. 1928)

Přední malíř a grafik

Prezident Václav Klaus předává medaili Za zásluhy II. stupně akademickému malíři Jaroslavu ŠerýchPrezident Václav Klaus předává medaili Za zásluhy II. stupně akademickému malíři Jaroslavu Šerýchfoto: ČTK/Michal Doležal

Gabriela Beňačková (25. 3. 1947)

Světově proslulá slovenská sopranistka s českým občanstvím. Je patrně nejslavnější představitelkou Janáčkovy Jenůfy a Káti Kabanové

Ivo Hána (11. 3. 1928)

Přední český imunolog, významný a uznávaný vědec je jedním ze zakladatelů imunologie jako vědeckého oboru na českých univerzitách

Václav Pačes (2. 2. 1942)

V Ústavu molekulární genetiky AV ČR studuje strukturu genomů. V současné době je předsedou Akademie věd ČR

Oldřich Jirsák (22. 7. 1947)

Prorektor Technické univerzity v Liberci. Pod jeho vedením byl na liberecké univerzitě vyvinut první stroj na výrobu materiálu z nanovláken

Karel Kaplan (28. 8. 1928)

Přední český historik, pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR

Josef Petráň (23. 8. 1930)

Specialista na české dějiny pozdního středověku a raného novověku

Marta Kottová (22. 2. 1929)

V dětském věku byla internována v Terezíně, Osvětimi, Gross-Rossenu a Mahrensdorfu. Je místopředsedkyní historické skupiny Osvětim

Medaile Za zásluhy III. stupně

Jindřiška Pavlicová (30. 9. 1943)

Členkou prezidia České asociace sester. Její ocenění reprezentuje rovněž 125 tis. sester, laborantů a rehabilitačních pracovníků

Jan Petrof (10.5.1940)

zasloužil se o obnovení rodinné firmy vyrábějící klavíry

Josef Podzimek

Společník firem Podzimek, které operují v oblasti stavebnictví, strojírenství, dřevovýroby a obchodu

Alena Šrámková (20. 6. 1929)

Přední, mezinárodně uznávaná česká architektka a vysokoškolská pedagožka. Nejznámější realizací je dům ČKD Na můstku (1983, spolu s J. Šrámkem) a nová budova hlavního nádraží (1972-79, s J. Bočanem).