Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: ČTK

Zima, nebo teplo? České předpovědi moc nepomohou

Ačkoli na meteorologických stanicích padají v posledních dnech rekordní teploty, že bychom si užívali tepla a vystačili si se svetrem, se říct nedá. Důvodem je, že teploty, které nám meteorologové ve svých předpovědích představují, odpovídají tomu, co naměří teploměr v zastíněné budce ve dvoumetrové výšce. A tam se pohybuje málokdo.

Ilustrační foto Foto: ČTK
Zima, nebo teplo? České předpovědi moc nepomohou

Zatímco se v USA, Kanadě či ve Velké Británii se lidé orien­tují a oblékají podle pocitové teploty, u nás je to informace, která je většinou dodávaná až na závěr předpovědi.

„Meteorologie měří a definuje teplotu vzduchu podle přesně stanovených pokynů ve stínu v meteorologické budce. Lidské tělo však teplotu okolního vzduchu vnímá v závislosti i na dalších meteorologických prvcích. Hovoříme o pocitové teplotě vzduchu,“ upozorňuje biometeo­roložka Dagmar Honsová.

Jednoduše řečeno, když fouká, o což v posledních dnech v Česku není nouze, je pocitově daleko větší zima. Pro příklad, naměří-li v Krkonoších nula stupňů a fouká vítr o rychlosti 40 km/hm, pocitově vnímáme teplotu minus 7 stupňů.

„Vítr pocitovou teplotu výrazně snižuje, což je asi nejcitelnější při nízkých teplotách blízko nuly, tomuto efektu se říká wind chill. Nepříjemné prochladnutí při lyžování při minus dvou stupních a silném větru a naopak skvělé lyžování při minus deseti a jasné obloze si vybaví snad každý lyžař,“ vysvětluje biometeoroložka.

Pocitová teplota

S efektem wind chill se můžete setkat i za horkých dnů na pláži u moře, kdy bríza, místní vítr vyrovnávající rozdíly teploty mezi mořem a pevninou, snižuje pocit účinku slunečních paprsků na organismus a člověk se velmi snadno spálí, protože necítí hřející slunce.

Meteorologie má přesné vzorce, do kterých stačí dosadit a vypočítat si i takzvanou pocitovou teplotu vzduchu. Naopak v horkých dnech je pocitová teplota zvyšována vyšší vlhkostí vzduchu. Tehdy mluvíme o dusnu a heat indexu.

„Je-li u nás v létě teplota 30 stupňů, ale vlhkost vzduchu se pohybuje na pětasedmdesáti procentech, tak se cítíme na 36 stupňů. Pro Středoevropana je snesitelnějších suchých sedmatřicet stupňů v poušti než stejných, ale vlhkých třicet sedm v tropech. Je to dáno tím, že ochlazování odpařováním kapiček potu na povrchu kůže je účinnější v suchém vzduchu než ve vlhkém, který již další vodu, pot, není schopen pojmout, protože je blízký stavu nasycení. Pot tak zůstává na těle a pocitově zvyšuje pocit horka,“ popsala Honsová z Meteopressu.

O změně v podávání informací o počasí, tedy zahrnutí pocitových teplot do prvotních zpráv o tom, jak zítra přes den a v noci bude, se zatím mluví velmi nesměle jen mezi odborníky.

„Pocitová teplota je údaj, dle kterého se orientují lidé v mnoha zemích. Úplně normální to je na severoamerickém kontinentu, v Evropě, například v Británii, Maďarsku, tam vám rovnou ve zprávách sdělí, jak přesně se máte obléct. Tady u nás se o tom mluví jen potichu,“ dodala biometeoroložka.

Dlouhodobou předpověď najdete na Počasí od Seznamu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků