Hlavní obsah

Průvodkyně jsou s hvězdami od soumraku do úsvitu

Novinky, Jaroslav Švelch, Festivalový deník

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

KARLOVY VARY

Bez nich by se filmové hvězdy dezorientovaně mihotaly po Karlových Varech. Průvodkyně festivalových hostů s hollywoodskými herci snídají, večeří, sledují, jak jim jde golf, jezdí s nimi limuzínami. A připomínají jim, kde a kdy mají vystoupit a pracovat.

Článek

Fotografové je nemají rádi, protože jim stíní celebrity. "Z fotek mě většinou vystřihnou, ale v televizi to nejde, takže se tam občas objevím," říká Tereza Porybná, doktorandka na pražské filozofické fakultě. Pro guest service karlovarského festivalu pracuje poosmé a měla na starosti třeba Roberta Redforda, Woodyho Harrelsona nebo Harveyho Keitela s manželkou. Letos bylo třeba třináct průvodců, jako obvykle to jsou samé ženy - z nějakého záhadného důvodu, jak říká Tereza.

Jako tlumič slávy

"Guide je jako nárazník. Hosté jsou napojení na tolik dalších lidí a akcí, že je třeba všechno dobře zorganizovat tak, aby z toho nebyli vystresovaní," vysvětluje Tereza ve volné chvilce před srazem s Andym Garciou.

Sedíme na chodbě Puppu, kde jsou kanceláře servisu pro hosty. Je deset ráno a průvodkyně musí být svěží a reprezentativní. "Je to úplně jiný svět a já se do něj ráda na pár dní ponořím. Člověk třeba zažije příjemnou večeři s lidmi, kteří jsou náhodou největší hollywoodské hvězdy."

Vzpomíná na své bývalé hosty. Nejroztržitější? Woody Harrelson. "Ten byl chvílemi nezvladatelný." Nejvtipnější? John Cleese, jak jinak. Najdou se i introverti. "Třeba režisér John Boorman nebo Robert Redford. Introvertní  lidi v extrovertním povolání."

Její jediný letošní svěřenec Andy Garcia měl intenzivní program. "Měl plnou hlavu evropské premiéry Ztraceného města. Je diplomatický, ale hrozně vstřícný," vypráví Tereza. "Věnoval se hlavně rodině. Je to vzorný otec s jižanským smyslem pro rodinu. Navíc má silné náboženské cítění."

Danny je ryzí člověk

V jednu hodinu odpoledne obědvá v Puppu bouchač Danny Trejo. Naproti němu sedí jeho dobrá duše Leona Dolečková, vysokoškolská studentka angličtiny a španělštiny. Vizuálně Trejův pravý opak - dokud si nevšimnu vytetovaného sluníčka, lehce vykukujícího zpod krátkého rukávu. Teď je pan Trejo jejím štítem proti zvídavým novinářům.

"Danny je v pohodě, je to ryzí člověk. Lidi ho znají jako drsňáka, ale na mě působí opačně. Nic mu nedělá problém - bere festival jako součást svojí práce a snaží si to tu co nejvíc užít. Nám jde právě o to, aby byla práce a odpočinek v rovnováze."

Leona má za sebou loňskou návštěvu slavného mexického herce Gaela Garcíi Bernala. "Ten je zvyklý cestovat a vsadím se, že by se bez nás obešel. Mám  pocit, že je úplně normální kluk, že nepotřebuje žádný zvláštní servis. Zajímalo by mě, kdy se to u něj změní - jestli vůbec. Jenže fotografové mu vadili. Je těžké jim to vysvětlit a získat respekt. Zvlášť když jsem tak maličká."

Pracovní doba se může protáhnout až do čtyř do rána. "Na večírcích Dannyho třeba uvádím do konverzací. Ohromně se na nich baví - je mu 62, ale užívá si jako mlaďoch. Na včerejší party pouštěli hudbu z Desperada a on i jeho manželka tancovali jako o život." Přecházíme do angličtiny. Danny Trejo poobědval a uprostřed toho puppovského luxusu si hodil nohy na stůl. "Jo, bavíme se skvěle," povídá a mrkne na svou průvodkyni, "ale bez ní bych se tu určitě ztratil!"

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám