Každý občany ČR získá po 1. květnu právo obrátit se v případě nouze v zahraničí rovněž na velvyslanectví jiné členské země. A to v případě, že náš stát nemá v dané končině své zastoupení a poté, co splní jisté podmínky.

Rozhodně to ale neznamená, že by dnem vstupu byl zrušen byť jediný úřad ČR v cizině. Češi se jen z hlediska nečlenských států Unie stanou euroobčany s nárokem na konzulární ochranu jiného státu společenství.

Našinec se na ambasádu jiné země může mj. obrátit v případě vážné nehody, onemocnění, úmrtí blízké osoby, zatčení nebo zadržení a stane-li se obětí násilného činu. Postižený musí při žádosti předložit cestovní pas nebo jiný platný dokument. Když jej nemá, oslovené velvyslanectví má právo si totožnost osoby ověřit u jeho domovského státu.

 

 

Nabízené výsady ale automaticky neznamenají, že by daný stát českému občanovi například půjčil nevratně peníze na pokrytí výdajů. Naopak, transakci musí nejdříve povolit naše úřady. Postižený po oficiálním schválení vyplní jednoduchý formulář, v němž se zaváže k následné úhradě sumy.

Námitky euroskeptiků týkající se ztráty práva vytvářet vlastní zahraniční politiku vycházejí nejčastěji z principů Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).

Zmíněný závazek v sobě přináší mj. povinnost zemí sladit v rámci Unie kroky při nejdůležitějších světových událostech, kde by nejednotnost mohla společenství poškodit. Idea se ukázala poprvé jako nefunkční během války v Iráku. Tehdy daly jednotlivé vlády před postupem EU přednost národním zájmům.

 

Zítra: Stejná velikost kondomů pro všechny?

Vaše témata posílejte: eu@novinky.cz

Tip Novinek: SPECIÁL: Volby do parlamentu EU