Článek
„Proč chodit za odpadem, když odpad může přijít za námi?" říká s úsměvem mladý vědec, který přerušil studium aeronautiky, aby se mohl věnovat svému projektu.
„Plastová polévka", směsice plastového odpadu různé velikosti v mořích, má značné dopady na životní prostředí: mořští živočichové, jako jsou třeba delfíni nebo tuleni, se do něho zapletou, škrtí se a utopí. Jiní jej spolknou, jako například želvy, které si pletou plastové sáčky s medúzami. Tyto látky, rozložené na malinké kousíčky, vstupují do potravinového řetězce a u člověka pak mají negativní vliv na plodnost. Mohou vyvolávat i nádorová onemocnění.
Odpad v oceánech? Prý až milióny tun
Většina plastů je stahována do jakýchsi pěti spirál rotujících mořských proudů, čímž vznikají obrovské plošiny odpadu, jakési kontinenty plastů. Pokud jde o celkové množství plastů v mořích, odhady se liší. Některé podle agentury AFP hovoří o několika statisících, jiné až o několika miliónech tun.
Projekt Nizozemce Slata spočívá v tom, že by se v moři umístila dvě plovoucí ramena, každé o délce 50 kilometrů, jež by tvořila písmeno "V" a byla by vybavena jakýmsi závěsem ponořeným do hloubky tří metrů. Tak by se plasty zablokovaly. Plasty by se pak díky mořským proudům soustředily uprostřed tohoto "V", odkud by je mohla snadno sebrat cylindrická platforma o průměru jedenácti metrů. Tak by se mohlo zachytit až 3000 metrů krychlových plastů. Běžící pás instalovaný na platformě a napájený solárními panely by umožňoval přivádět největší kusy odpadu do drtiče.
Chybí peníze
Boyan Slat se pustil do tohoto problému, když byl ještě na střední škole, když se o prázdninách v Řecku potápěl. „Viděl jsem pod vodou víc plastů než ryb," říká. Svůj projekt představil koncem roku 2012, ale usoudil, že ho sotva kdo bude brát vážně. Dnes na něm ale pracuje už stovka lidí. Po ročních testech hodlá Boyan realizovat projekt v příštích třech či čtyřech letech a instalovat první zařízení v severní části Tichého oceánu.
Mladý muž doufá, že do 100 dní získá formou crowdfundingu, tedy skupinového financování, dva milióny dolarů (přes 40 miliónů Kč). Po 33 dnech se studentovi, žijícímu stále ještě u rodičů, podařilo získat přes milión dolarů.
Jeho zařízení by do deseti let umožnilo v severním Tichém oceánu sebrat téměř polovinu všeho odpadu. Metoda je podle jeho tvrzení tisíckrát rychlejší a mnohem levnější než jiné běžně používané metody. Jsou zde však ještě některé otázky, které je třeba vyřešit, soudí oceánograf Kim Martini z Washingtonské univerzity v Seattlu. Někteří analytici připomínají, že projekt podceňuje množství mikroplastů, které je mnohem obtížnější z moře sebrat. Zařízení může podle nich být i nebezpečnou překážkou pro mořský život a pro plavbu v moři.
Začít se musí u zdroje
„Jít sbírat odpadky doprostřed oceánu, to je jako sbírat vodu z neustále otevřeného kohoutku. Je třeba jít k ústí řek, ke zdroji, neboť odpadky z řek směřují do oceánu," upozorňuje například Daniel Poolem z nadace Plastová polévka.
Boyan přiznává, že jeho projekt má své meze a že se týká pouze jednoho aspektu problému. „Neumožní sebrat všechen plastový dopad," připouští. „Lidé budou bohužel odpadky do vody odhazovat dál," dodává.
