Za druhé světové války brázdil v bombardéru vzdušný prostor nad severní Afrikou a Itálií. Dnes balí zákazníkům samoobsluhy nákupy za pultem. A své práce se nehodlá vzdát ani s ohledem na věk, ve kterém by většina lidí raději seděla v pohodlí domova u televize.

Pauzám se vyhýbá

Ficeto chodí do práce dvakrát týdně na čtyři hodiny. Při směně si nevybírá žádnou pauzu. „Proč bych si měl brát pauzu, když jsem v práci jenom čtyři hodiny?” ptá se řečnicky. Na svého šéfa se tak dokáže pořádně naštvat, když po něm chce, aby si na chvíli odpočinul. „Nechci odpočívat a ať mi nikdo neříká, jak mám pracovat,” říká odhodlaně.

Muž s italskými kořeny je zvyklý pracovat od útlého věku. Už v sedmi letech čistil boty a před nástupem k armádě se učil holičem. Poté pracoval jako manažer skladu s kosmetickými potřebami.

Do důchodu měl jít Ficeto v osmdesátých letech minulého století. K tomu ale nikdy nedošlo a od té doby se usměvavý stařík věnuje nejrůznějším pomocným pracím. Jak sám říká, neustále je potřeba přispívat, mít důvod žít a vyhnout se pauzám.