Hlavní obsah

Přes 20 let se věnuje řemeslu, které u nás dělá jen hrstka lidí

Právo, Pavla Franzkiová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Prýmkařství. Slovo, jehož význam zná málokdo. Jde o staré řemeslo a odvětví průmyslu textilního, které se zabývá výrobou prýmků, střapců, třásní, rozet a mnoha dalších výrobků. Dnes už najdeme pouze hrstku lidí, kteří se prýmkařství věnují. Mezi nimi je i Jan Répal z Prahy, jehož firma se zabývá výhradně ruční zakázkovou výrobou.

Foto: Archiv Jana Répala

Jan Répal spolupracoval i na rekonstrukci smutečního kočáru Václava Brožíka z Muzea kočárů Čechy pod Kosířem.

Článek

„Řemeslu se věnuji už více než dvacet let. Naučil jsem se mu v jedné firmě, kde jsem pracoval a potkal i starého mistra tohoto řemesla. Byl jsem zvědavý a bavilo mě učit se novým věcem, a tak jsem se začal učit na tkalcovském stavu a rovněž i výrobu ozdobných šňůr,“ říká Jan Répal.

Znalosti nejdříve získával pozorováním těch, kteří to uměli. „Pak jsem začal zkoušet vyrábět zprvu jednoduché střapce a postupně jsem se zdokonaloval,“ vzpomíná.

Výrobky posílá do světa

Jelikož se věnuje výhradně ruční výrobě a používá i původní, ručně poháněné stroje, jako jsou například tkalcovský stav nebo kolo na stáčení šňůr, zhotovit jeden výrobek je poměrně časově náročné. I tak jich má muž na svém kontě už velkou spoustu. Vyzdvihnout jeden výrobek, na nějž je skutečně hrdý, je tedy takřka nemožné.

„Těch věcí už je skutečně mnoho a já si vážím všech, které jsem kdy udělal. Kdybych měl ale vybrat ty nejzajímavější, tak z tuzemských by to byla asi spolupráce na rekonstrukci smutečního kočáru Václava Brožíka z Muzea kočárů Čechy pod Kosířem, rekonstrukce postele ve státním zámku Hluboká nad Vltavou nebo z poslední doby pak třeba střapce na Pražský hrad. Mé výrobky najdete i v zahraničí, tam bych zmínil především střapce na lustry v několika světových hotelech, a to v například v Dubaji, Hong Kongu či na Maledivách,“ vyjmenovává.

Stále se učí

Prýmkařů, jako je pražský řemeslník, už je skutečně jen hrstka. Jan Répal sám o nikom, kdo by se mu věnoval tak intenzivně jako on, neví. „To ale rozhodně neznamená, že nikdo, kdo by řemeslo znal, či dokonce uměl, byť třeba jen určitou výrobní část, neexistuje. Vlastně i já znám jednu paní, té už je nyní kolem osmdesáti,“ zamýšlí se řemeslník s tím, že neví ani o místě, kde by bylo možné se prýmkařství vyučit.

„Domnívám se, že u nás ta možnost není. Naučit se řemeslu by ale šlo asi někde v Asii, kde je stále velmi rozšířené,“ říká Répal a dodává, že ani on neumí zdaleka vše, co se prýmkařství týká.

„Stále se při výrobě snažím nacházet další způsoby a techniky, a to podle originálů, které mi projdou rukama. Nejdůležitější je však požadavek zákazníka, jak na zpracování, tak na cenu,“ uzavírá.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám