„Plzeňský Prazdroj dbá na to, aby pivo stále vyráběl tradičním způsobem tak, jak před 175 lety. S tím je spojeno i pivovarské řemeslo bednářství, které stálo u počátku pivovarů,“ sdělil Novinkám Petr Tůma, vedoucí úseku historických řemesel.

Osmičlenná bednářská parta tak pomáhá plzeňskému pivovaru udržovat ležácký sklep, ve které jsou umístěny velké ležácké sudy. Toto unikátní řemeslo, které dnes již jako samostatný učební obor neexistuje, slouží také jako nástroj umožňující sládkům porovnávat pivo, které dozrálo v dubových sudech s tím, které zraje v dnešní době v nerezových cylindrokónických tancích. Podle Tůmy je výsledek vždy stejný, tedy ke změně chuti od té doby nedošlo.

Smolení je důležitým postupem při údržbě sudu.

Smolení je důležitým postupem při údržbě sudu.

FOTO: Novinky

S tím, jak bednářství vlastně funguje a co vše bednáři pro výrobu sudů vykonávají, Novinky seznámil Josef Hrůza, vedoucí bednářské party.

Sudy se po důkladném omytí povrchu i vnitřku po vytažení ze sklepa přivážejí do bednárny na tzv. smolení. Základním materiálem pro výrobu pivovarské smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Používá se směs čínské, kanadské a americké pryskyřice.

Jeden sud váží 800 kilogramů a na jeho převalení je zapotřebí osm bednářů.

Jeden sud váží 800 kilogramů a na jeho převalení je zapotřebí osmi bednářů.

FOTO: Novinky

Samotné smolení probíhá na speciálních hranolech, na které se ležácké sudy navalí. Následně se do nich vlévá smola tak, aby se rovnoměrně rozplynula po celém sudu. Smola dosahuje 180 až 220 stupňů Celsia, a jejím hlavním účelem je podle Hrůzy dezinfekce.

„Vysoká teplota smoly likviduje veškeré bakterie. Zároveň je to také izolant mezi dřevem a pivem, protože pivo nesmí přijít s ničím jiným do styku. Smola zároveň nemá žádnou chuť, takže je úplně čistá, je to neutrál,“ řekl Hrůza.

Zápis do UNESCO

Bednářství by mohlo být dokonce zapsáno do UNESCO.

„Máme informace, že jsme jediní pivovarští bednáři. Proto nás napadlo, že naše řemeslo je natolik unikátní, že by stálo za to usilovat o ochranu pod UNESCO,“ řekl  Tůma.

Podle něj je Prazdroj momentálně zapsán na krajském seznamu kulturních nehmotných statků, byla také podána žádost o zápis do národního seznamu.