Pro laika je akrobatické letectví nevšedním zážitkem. Když už ale člověk překoná strach, získá nezapomenutelný zážitek.

Zvrací se mimo kabinu

„Většinou lidé vystupují a říkají, že to byl úžasný zážitek, že nikdy nic podobného nezažili,“ tvrdí vedoucí skupiny Flying Bulls Aerobatic Team Stanislav Čejka s tím, že někomu se samozřejmě z různých výkrutů udělá špatně, ale vždycky „to“ všichni donesou až na zem. Bez křiku a nadšeného či vystrašeného výskání.

Hlavně se najíst

Před letem si hodně lidí myslí, že když budou mít prázdné žaludky, bude to lepší. Opak je pravdou. „Je dobré se najíst. Zažil jsem lidi, kteří byli nadšení, ale i takové, co se báli, ale překonali to. Samozřejmě i takové, co hráli hrdiny, ale úplně nejlépe to nedávali,“ směje se nejmladší člen posádky Jan Tvrdík (32), jehož žaludek je prý vždy na správném místě.

Jak se stát pilotem akrobatického létání

Téměř každý chlapec sní o kariéře pilota. „Byl jsem vhodný adept pro tuhle skupinu, jsem totiž vojenský pilot, co umí létat ve skupině a do toho se věnuji sólové akrobacii na závodní úrovni,“ říká příslušník 211. letky, nadporučík Tvrdík, pro něhož je letecká akrobacie koníčkem.

Vysoká akrobacie

Posádka o čtyř členech trénuje podle potřeby dvakrát až třikrát týdně. Kromě zvratů a vrutů dělají i tzv. vyšší akrobacii. Například vertikální půlvýkrut nebo prvky s lidovými jmény jako je motanice. To znamená, že dva letouny letí v horizontálním zrcadlovém letu a třetí kolem nich motá sudový výkrut. „Nebo je tam štafle, to letíme všichni pod sebou. Přemet je velmi zajímavý. Kluci ho zatím lítají ve třech, já doufám, že se k nim brzy přidám,“ doufá Tvrdík.