Majitelé restaurace vždy chtěli ve své restauraci servírovat jídla vařená podle tradičních gruzínských receptů. Manažer restaurace Tornike Qurasbediani uvedl, že byli připraveni procházet knihovny a cestovat po vesnicích, aby našli staré recepty hodné zařazení. Když se jim ale dostala do rukou kuchařka, kterou sepsala Barbare Jorjadzeová, bylo jim jasno, že našli to, co hledali.

„Byli jsme na bleším trhu, abychom nakoupili nějaké doplňky do interiéru, a víceméně náhodně jsme zahlédli kuchařku plnou gruzínských receptů. Když jsme ji důkladně prostudovali, rozhodli jsme se na ní založit celý koncept naší restaurace. Šlo výhradně o recepty jisté ženy a my jsme se rozhodli k nim nepřídávat nic nejen z evropské, ale ani z gruzínské kuchyně,” uvedl manažer.

A experiment se ukázal jako velmi úspěšný. Do restaurace nyní chodí nejen místní, ale i turisté, kteří chtějí ochutnat staré gruzínské recepty v moderním provedení. A není se co divit, Gruzie nacházející se na křižovatce Evropy a Asie zdědila různé části svého gastronomického odkazu z mnoha světových kuchyní a disponuje širokou škálou chutí.

Recepty někdy i spojují

A většina gruzínských kuchařů se netají tím, že je to velká výzva vařit moderně podle starých receptů. Ale jeden z kuchařů restaurace Barbarestan se tohoto úkolu zhostil a ohlasy jsou zatím skvělé.

Jídelníček upravuje restaurace podle sezóny, a tak čelí neustále kreativním výzvám. Některé ingredience totiž dnes už jednoduše neexistují. Někdy si tak pomáhají spojováním jednotlivých receptů. Z jednoho receptu vezmou omáčku a z druhého speciální techniku smažení ryby. Na první pohled jde sice o zcela nový recept, ale vše pochází z oné knihy.

Vévodkyně a feministka z 19. století byla jednou z prvních autorek kuchařek v Gruzii. Kniha byla publikována v roce 1874 a obsahuje celkem 807 receptů. Zatím jich restaurant Barbarestan obnovil 70.