Zatímco podzimní typ se vyznačuje tmavšími zrzavými vlasy a olivově zbarvenýma očima, keltský typ se pozná podle průsvitné kůže, četných pih a světlé barvy očí. Obvykle velmi pevné zrzavé kadeře dokážou udržet barvivo déle než jiné vlasy, proto zrzavým lidem šednou vlasy pomaleji: postupně vyblednou přes blond až do bílé barvy.

Když se potká gen s genem

Odborníci konečně poskytli odpověď na otázku, která vrtá lidem již delší dobu: proč má řada mužů ryšavou bradu, i když jejich vlasy nezdobí ani špetka rezavé barvy?

V posledních několika málo letech se vousy mezi muži, a to jak mladými, tak staršími, těší opět značné oblibě. Nejvíce si na knírek či bradu potrpí pánové, přehnaně se řídící módou. A tak je možné čas od času potkat muže, jejichž kotlety, bradka či knírek svítí ryšavou barvou, ačkoliv jejich vlasy, zdobí čerň nebo žluť.

Badatelé dnes dokážou uspokojivě vysvětlit, proč tomu tak je. Petra Haaková-Bloemová z nizozemské organizaci Erfocentrum zabývající se genetikou tvrdí, že za vše může gen označovaný jako MC1R.

Roli hraje melanin

Podle genetiků neplatí, že by určitý gen zodpovídal za určitou barvu vlasů. Naopak, geny mohou kódovat různé barvy chlupů na odlišných místech těla. A tak tentýž muž může mít vlasy, vousy, obočí nebo ochlupení u genitálu různě zbarvené.

Barvu vlasů určuje barvivo melanin, který vytvářejí buňky zvané melanocyty. Melanocyty řídí produkci dvou typů barviv – tmavého, hnědočerného barviva eumelaninu a červenohnědého feomelaninu, který zodpovídá za rezavou barvu vlasů a pih. Obě látky se mírně liší chemickou strukturou. Kombinací obou typů melaninu vznikají různé barvy vlasů a jejich rozmanité odstíny.

„Už v roce 1995 objevili badatelé shodou okolností ze skotského Edinburghu, že gen zvaný MC1R hraje významnou roli v tom, zda budete mít zrzavé vlasy,“ připomíná Haaková-Bloemová.

„Úkolem MC1R je vytvářet bílkovinu melanokortin, který přeměňuje feomelanin na eumelanin, kterého je ve vlasech obvykle více. Pomáhá při ochraně před ultrafialovým zářením,“ pokračuje. „Pokud někdo ale zdědí pozměněnou (zmutovanou) verzi genu MC1R, jednu od každého rodiče, pak se na eumelanin mění méně feomelaninu než obvykle, nebo se dokonce nevytváří vůbec. Výsledkem jsou ryšavé vlasy a světlá pleť.“

Vymizí zrzci?

Jestliže ale někdo podědí po rodičích jenom jeden z těchto mutovaných genů, rezavá barva se objeví jen na určitých částech těla, kupříkladu na vousech. Gen MC1R mohou lidé nést i několik generací, aniž by někdo z nich měl rezavé vlasy. Ostatně, „ryšavý“ gen má ve své genetické výbavě až čtyřicet procent obyvatel. Pokud se sejdou dva rodiče s MC1R, je pětadvacetiprocentní šance, že se jim narodí zrzavý potomek.

Část odborníků se domnívá, že jsme gen pro ryšavé vlasy zdědili po neandertálcích. Přítomnost MC1R v tělesných pozůstatcích dvou jedinců z lokality El Sidrón ve Španělsku a Monti Lessini v Itálii ukazují, že alespoň někteří neandertálci měli nejen světlou pleť, ale také ryšavé vlasy. Zdá se, že barva jejich kůže mohla být stejně proměnlivá jako u moderního člověka a minimálně jedno procento z nich bylo keltského typu.

Genetici jsou přesvědčeni, že se současný již tak velmi nízký podíl rusovlasých v populaci bude i nadále snižovat. Někteří odborníci jdou dokonce tak daleko, že tvrdí, že lidé s rezavými vlasy by mohli do sta let úplně vymizet.