„Ty druhy, které mají žluté listy, jimž chybějí listy nad zemí anebo mají zvadlé bobule, nebude možno dál pěstovat," říká Jean-Michel Desperrier, který je zodpovědný za sklizeň. Cílem vědců je najít ty odrůdy, které umožní dál pěstovat víno v regionu za dobrých podmínek.

Vinaři si skutečně uvědomili, jaký problém před sebou mají, po vedrech z roku 2003, která sužovala Francii a další země Evropy. Letošní léto, kdy panovalo mimořádné vedro a sucho, je toho dalším důkazem. Sklizeň začala v regionu již 24. srpna - o měsíc dříve než před dvěma roky.

„Nyní má oteplování na jižní vinice, jako jsou ty naše, spíše příznivé účinky. Umožňuje nám to dosahovat vyzrálejších a hezčích hroznů, neboť víno je méně ohroženo chorobami způsobenými vlhkem," vysvětluje Bertrand Chatelet, který je ředitelem centra pro výzkum beaujolais Sicarex.

Hledá se vhodné Gamay

V budoucnu však budou období mimořádného sucha či vydatných dešťů stále častější. Větší teplo znamená zvýšení obsahu cukru - a tedy alkoholu - ve víně, s čímž se vinař musí naučit pracovat. Jak poznamenává agentura AFP, chutě spotřebitelů se však vyvíjejí v souladu se změnami klimatu, směrem k méně kyselým vínům.

Ve Francii a v Evropě byly zahájeny četné programy, v jejichž rámci se studuje variabilita místních klimatických podmínek tak, aby bylo možno předkládat řešení uzpůsobená specifice každé vinařské oblasti.

Beaujolais je hlavním regionem kultury Gamay, která se tu pěstuje na 16 000 hektarech. Je tedy třeba najít ideální odrůdu Gamay pro budoucnost: takovou, která by dávala odpovídající výnosy, nebyla příliš sladká, ale ani příliš kyselá a dokázala vzdorovat suchu i lijákům. K tomu je potřeba vinné révy s velkými bobulemi a tlustou slupkou se vzdušnými hrozny, jimiž by mohl procházet vítr. To pomáhá proti hnilobě. Tlustá slupka navíc obsahuje tanin, který dává hroznu barvu.

Bez vody nebudou vinice

„O to všechno usilujeme," vysvětluje Desperrier. Vědci zatím mezi odrůdami Gamay tuto vzácnou perlu nenalezli. Pátrají tedy po celé Francii i jinde. Nadějná stopa vede do Pully ve Švýcarsku. Jde o Gamaret, odrůdu vzešlou z německé vinné révy Reichensteiner. "Je zde však i jeden předek Gamay," připomíná Chatelet.

„Otázka nezní tak, zda v roce 2050 budou ještě ve Francii vinice, ale zda se nám podaří pěstovat víno se stejnými charakteristikami, aniž bychom měnili odrůdy a umístění vinic," říká expert na klimatické změny Hervé Quénol. Některé vinice ve světě jsou totiž ohroženy. „Vinaři už mají potíže v severní Africe. A v Argentině v Mendoze jsou vinice zcela závislé na zavlažování. Hlavním problémem je tání ledovců. Nebude-li voda, nebudou ani vinice," zdůrazňuje Quénol.